Smrt pro začátečníky: Jak vést úspěšný zánik civilizace

Lidi, vážně máte talent. I já, Smrtka, vám ho závidím. Od okamžiku, kdy vám bláznivý Prométheus dal oheň, už mě k vyhlazení nepotřebujete.

Mávám kosou, ale jste rychlejší.

Jsem Smrtka. Profesionálka. Letitá zkušenost, stabilní výkon, žádné emoce (teda skoro). Ale teď musím uznat: klobouk dolů. Vážně, kluci a holky z Homo sapiens sapiens, tenhle váš civilizační exit plán je tak bravurní, že mi zbývá už jen dát si pivko a fandit. Sama bych to lépe nenaplánovala. Nebo možná jo, ale ne s takovou grácií.

Pro vaše nástupce — a vkládám naděje v krysy, případně šváby — sepisuji manuál, který se sám napsal podle vašich činů. Říkejme tomu Smrt pro začátečníky.

1. Bod první: Zapomeň na minulost, ať si ji zopakuješ

Vezměme to od Adama — nebo raději od Mezopotámie. Každá civilizace, která to dotáhla daleko, měla jednu věc společnou: zapomněla, proč padla ta před ní. Vy jste to dotáhli nejdál. Máte přístup k internetu, knihám, dokumentům, ale místo historie sledujete, jak někdo jí mýdlo, nebo tahá kočku za ocas v rytmu samby. Pro lajky cokoliv. Bravo. Historie se neopakuje, říkáte? Ona se vám směje do obličeje.

2. Bod druhý: Všechno spalte. Doslova i obrazně

Prométheus vám přinesl oheň, ale vy jste si řekli: „Proč nezapálit rovnou celý svět?“ Deštné pralesy, ropné vrty, uhlí, plyn — to vše jde do éteru. Hlavní je růst HDP, ne? Atmosféra se dusí a oceány vřou? Paráda, přidejte CO₂. Vše je na dobré cestě. A co je nejlepší? Lidi to ví, a stejně jedou dál. Sebezkáza s úsměvem – čistý umělecký výkon. Máte plný počet bodů!

3. Bod třetí: Polarizuj, až praskne

Kdysi jste se hádali o to, jestli je lepší mamut na grilu, nebo sušený. Dnes se hádáte, jestli realita existuje. Vytvořili jste bubliny, které navzájem vybuchují. Fakta? Pocity. Věda? Spiknutí. Dialog? To je přece slabost. Čím víc lidí se na sebe mračí přes displej, tím líp. Jeden názor vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny formuje, do bubliny sváže.

4. Bod čtvrtý: Technologie? Ano. Rozum? Ne.

Postavili jste stroje, které myslí za vás. Ale taky za vás rozhodují, koho si vzít, koho nenávidět a co si myslet. Když vám algoritmus navrhne, že Země je placatá, dáte mu lajk. Když vám doporučí stát proti vakcínám, proti sousedům, proti vlastní babičce — věříte mu. Umělá inteligence není hrozba. Hrozba jste vy, když s ní zacházíte jako s náboženstvím. Nebo hůř — jako s horoskopem.

5. Bod pátý: Hrajte si s atomem. Co by se mohlo pokazit?

Začalo to bombou na Hirošimu. Skončí to… kde vlastně? Nad New Yorkem? Moskvou? Tchaj-wanem? Kdoví. Ale horká hračka je v rukou mnoha mužů s chatrným egem. A vy jim tleskáte. Je to jako hrát ruskou ruletu s raketami — ale každá hlaveň míří dolů. Stačí jedno zmáčknutí. A Smrtka? Ta bude mít dovolenou.

Sbohem a šáteček. Nebo možná ještě meme

Děkuji, že jste mě nahradili. Nechci znít dojatě, ale fakt to umíte i beze mě. Dali jste civilizaci vše — a teď jí dáváte vale s grácií kabaretního čísla. Je to fascinující. Tragické. Ale hlavně… zbytečně zábavné. Tak pokračujte. Udělám si v záři atomového hřibu popcorn, dopiju to pivo — jediné, co děláte dobře — a budu se dívat, jak se lidstvo vypíná. S úsměvem. A memem na rozloučenou.