Světová energetika směřuje neodvratně k decentralizaci a obnovitelným zdrojům. Molochy v jadernouhelném českém království se začínají bránit.
Nová průmyslová revoluce, můžeme mluvit i o změně ekonomického paradigmatu, je založena na inovaci ve třech klíčových technologiích. Jedná se o energetiku, informační technologie a dopravu. Nová společnost, která vzniká, je propojená v globální síti a zároveň lokálně soběstačná. Je postavená na autonomii a sdílení. Co to znamená v energetice? Decentralizaci a lokální výrobu. Konec elitních zdrojů energie v podobě uhlí, ropy nebo uranu, které někde jsou a jinde ne, a přechod na neelitní zdroje jako třeba slunce, co svítí na celém světě. Exponenciálně klesá cena fotovoltaických panelů a technologie levné, spolehlivé a bezpečné baterie je na spadnutí. Příkladem může být například česká 3D nanobaterie. Když dobře dopadne jednání s investory, začne se vyrábět už letos. Možná to ani nebude baterie, ale třeba superkondenzátory s grafenem, kam budeme ukládat na noc energii, kterou si ve dne ze slunečních paprsků vyrobíme. Každý dům se stane mikroelektrárnou a velkou část energie pro svoji spotřebu si vyrobí sám. Změní se podoba elektrické sítě a cena elektřiny se přiblíží nule. Velké energetické společnosti se budou muset transformovat na providery, kteří nám budou servisovat chytré elektroměry a kterým budeme platit za přenos přebytků vyrobené energie. Pravděpodobně bude namísto velkých společností existovat větší počet menších, kteří budou spravovat lokální sítě.
Revoluce v energetice po česku
Jsme tedy na prahu velkých změn v energetice. Podle Huffington Post jsou už v současné době investice do fosilních paliv a tedy centralizované energetiky vyhozením peněz (http://www.huffingtonpost.com/entry/fossil-fuels-terrible-investment_us_56aa3463e4b05e4e37037321?)
A tu v Česku přichází Energetický regulační úřad se změnou výpočtu plateb za elektřinu, větší paušál a méně za to, kolik spotřebujeme. Je to razantní krok, který bude vlastně nutit lidi nešetřit a nemontovat si fotovoltaické panely na střechu. Je to lumpárna tak veliká, že by si zasloužila petice a demonstrace. Ve svém důsledku je to krok, který způsobí další zaostávání za vyspělým světem, Patrik Zandl ve své podrobné analýze píše o hrozících 15 letech zpoždění v modernizaci energetiky (https://www.energomonitor.cz/nova-tarifni-struktura-boj-proti-fotovoltaice-a-vliv-kachni-krivky-na-cenu-elektriny/).
Komu to prospěje a manipulace odklonění pozornosti
Megapodvod v podobě vyššího paušálu za jistič nutí k zamyšlení, kdo nedávno investoval do centralizované energetiky (http://ekonomika.idnes.cz/kretinsky-s-tkacem-otviraji-sve-imperium-pro-nove-spolecniky-p61-/ekoakcie.aspx?c=A151022_225434_ekoakcie_rts ) Jak to udělat, aby si lidé takovou otázku nepokládali? Jedna ze základních technik dobré manipulace je odklonění pozornosti směrem, který manipulátor nabídne jako téma. Jakmile na nabídnuté téma naskočíme, manipulátor nás má tam, kde chtěl. Rozebíráme to, co nám podsunul, dáváme protiargumenty, vymezujeme se. Jsme na hřišti, které nám vymezil on, a pravou podstatu věci přestaneme vidět. K tomu došlo i v tomto případě. Prostému člověku byl nabídnutý problém jističe. Nebudete platit víc, budete platit za velikost jističe. Manipulátor v podobě ERÚ ještě navíc zneužil faktu, že technicky se v tom člověk bez elektrotechnického vzdělání neorientuje. Místo otázky komu to prospěje začali lidé zkoumat, jestli potřebují větší nebo menší jistič. V diskuzi naštvaných lidí pak Vitásková používala magickou formuli Jste netypický případ (http://byznys.ihned.cz/c1-65157980-za-elektrinu-se-ma-platit-podle-velikosti-jistice-jak-to-zmeni-trh-ptejte-se-sefky-eru-vitaskove)
Že jsou to všechno báchorky a jistič určuje norma upozornil ve svém brilantním článku například Jiří Hlavenka (http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-65143960-stat-rika-ze-platba-za-jistic-je-nutna-ale-je-to-cista-lez).
Jenže, všimněte si, diskuze je o jističi, není cui bono, kdo bude na změně profitovat! Tleskám manipulátorovi. Dobře odvedená práce.
