Vývoj, přeměna a růst není v přírodě ani kosmu lineární. Exponenciála se zdá být hluboce vetknutá do přediva časoprostoru. Chápeme to u dělení buněk a stejný vzorec nyní nacházíme i v rozvoji převratných technologií.
Rozvoj elektroniky, digitálních technologií a chytrých materiálů ignoruje plány a analýzy úředníků vlád i fundované studie vědců a běží po exponenciále do neznáma. To, co se zdálo na počátku předpověditelné, se dostalo za hranice lidské zkušenosti. Autoři bestselleru Druhý věk strojů to vtipně přirovnávají k historce o počátcích šachu. Učenec Sissa ben Dahir, který je vymyslel, požadoval od krále, aby mu dal na první pole šachovnice jedno zrnko pšenice, na druhé dvě zrnka, na třetí čtyři, na další osm, šestnáct a tak dále vždy dvojnásobek. Zdánlivě skromné přání odhalilo záludnost exponenciálního růstu. Na první polovinu šachovnice ještě stačila zkušenost a představivost o množství obilí, ale za polovinou už počet zrnek začal stoupat v násobcích miliard a biliónů. Taková čísla na králově dvoře neznali.
Exponenciála se dostala do fáze zrychleného růstu
Paralelu v našem věku můžeme hledat v empirickém zákonu Gordona Moora, který v roce 1965 předpověděl, že se každých 18 měsíců při zachování výkonu a ceny zmenší elektronický obvod na polovinu. Také exponenciála a stále funguje. Problém je ale v tom, že jsme se po 50 letech octli už na pomyslné druhé polovině šachovnice technologického rozvoje. Exponenciála se dostala do fáze zrychleného růstu, který už je mimo naši zkušenost a představivost. Úvahy, co bude na konci, a pokusy se na to připravit jsou liché.
Zúčastnil jsem se nedávno panelové diskuze o digitální ekonomice. Vzduchem poletovaly otázky, jestli stroje lidem nevezmou práci a která pracovní místa zůstanou, co by měl stát podporovat, jaké předměty by se měly učit ve školách, abychom se připravili atd. Jenže, co když na druhé polovině šachovnice bude potřeba především kreativita a ne znalost vzorečků nebo základů kybernetiky. Na MIT už teď pracují na avatarovi, co když časem vědomí překročí hranici lidského mozku a propojí se se strojem. Vždyť neznáme přesně podstatu hmoty, energie, prostoru ani vesmíru. Možná všechny ty proměny probíhající po exponenciále mají hlubší význam, který nám zatím zůstává skrytý.
Energie ze slunce, z pohybu a interakce pokročilých biomateriálů
Jsme evidentně na prahu velkých změn. Souvisejí s technologiemi, můžeme jim dát tedy nálepku nové průmyslové revoluce, jedná se ale současně o změnu, která se zásadně dotkne i sociální oblasti, politiky, doslova každého aspektu života lidí na naší planetě. Na druhé straně šachovnice nalezneme technologické zázraky třeba v podobě nano tenkého neviditelného pláště, ale také svět, kde je energie zadarmo. Cena solárních panelů klesá po exponenciále, v Austrálii už mají technologii průmyslového tisku solárních článků na ohebnou fólii. Energii si bude vyrábět každé zařízení, každý předmět včetně našeho oblečení sám. Energie ze slunce, z pohybu, z interakce pokročilých biomateriálů.
Druhá polovina šachovnice se bude odehrávat v globální síti. Počet uživatelů internetu roste exponenciálně. Každá věc bude mít vedle fyzické i svoji digitální podobu. Zároveň bude život i více lokální ve smyslu lokálního 3D nebo 4D tisku věcí denní potřeby, lokální výroby potravin, lokální výroby energie. Tématem politických bojů blízké budoucnosti asi nebude pravicový nebo levicový étos, ale centralizace versus decentralizace, kontrola a cenzura dat versus větší svoboda. Současné pirátské strany jsou možná zárodkem budoucího typu politických uskupení.
Mají se lidé obávat, že jim práci vezmou stroje?
Jak se na to tedy všechno připravit? Co podporovat nebo nepodporovat? Jsou programy typu Industrie 4.0 nebo české Digitální revoluce validní? Je důležité si uvědomit, že nevíme, co bude na konci, ale své životy nebo velkou část z nich prožijeme v období transformace. Neměli bychom se bát, ale spíš se radovat z přicházejícího ekonomického růstu. Například nastupující autonomní mobilita si vyžádá přestavbu všech komunikací na chytré silnice a dálnice se spoustou čidel a signalizačních prvků. Změna energetiky na decentralizovanou výrobu z obnovitelných zdrojů doslova v každém domě a bytě bude znamenat boom pro stavební a elektroinstalační firmy. Zavádění internetu věcí, tedy sítě, kde jsou všichni, lidé i přístroje, propojeni, je zase příležitostí pro IT firmy. Mají se lidé obávat, že jim práci vezmou stroje? V tomto přechodném období bude určitě práce dost. A na posledním políčku druhé poloviny šachovnice? Tam možná už potřeba lidská práce nebude vůbec důležitým tématem.
