"Nokia se vrátila" a není to žádné retro, prostě normální telefon Bezdotykáči šílí, jak je to možné? No a si to bude tím, že telefon je na telefonování a sms, víc od toho normální člověk neočekává a hlavně nepotřebuje.
Tohle šílenství kolem telefonů jsem si sám zažil a na chvilku jsem také chtěl propadnout konzumu a naprosté přihlouplosti z něj. No, život mi dává jiné lekce a tak mně nutí na věci a situace nahlížet úplně jinak, než je časté a běžné u většiny konzumentů a lidí, kteří jsou absolutně závislí na materialismu. Přečetl jsem si pár příspěvků v diskusi pod článkem o Nokii a jak se vrací na trh, obyčejný, tlačítkový telefon. Reakce jsou různé a daly by shrnout do jedné skupiny, sebestředné děti ví, co potřebují k životu.
Bezdotykovou placku, která má wifi, "nekonečnou" baterku, hry, nejlépe farmy a pod., aplikace a jiné připitomělosti, které akorát člověka okrádají o čas, nehledě na to, že z něj samotného dělají hlupáka, hlídaného a monitorovaného na každém kroku.
Jste farmář, ale mrkev si sami vypěstovat neumíte a nebo se vám nechce, protože na telefonu je farmaření jednodušší.
Bohužel i z našich malých dětí se stávají "blbečci", přihlouplí konzumenti, kteří od telefonu očekávají víc, než jenom to, že by telefonoval a posílal sms.
Nevysvětlíte jim, že telefon je od slova telefonovat a že to je jeho primární úloha. Děti chtějí aplikace na určení světových stran, aniž by je někdy samy dokázaly určit jenom tak, bez technologií a pod. Chtějí tam toho mnohem víc, jenom proto, aby se chlubily, protože pro využití těchto aplikací, často ani nemají žádné smysluplné důvody.
Bezdotykové placky jsou stále větší, zabírají více místa, často se bojíte o displeye, je k tomu mnoho kabelů, žere to elektřinu stejně, ne li více, než u starých modelů, páč je víc využíváte, pořád se tam zapíná něco jiného než chcete, neustálé aktualizace a aplikace o které nestojíte. Nehledě na to, že jakákoliv výroba těchto "úchvatných" hraček pro blbečky je vykoupena lidskou krví a to doslova. Určitě víte, že drahé kovy na součástky nejenom telefonů stále těží malé děti.
A tak důležité je, že mají děti práci, že?
To jsou ty moderní technologie, dělají z lidí nepřemýšlející hlupáky, kteří si myslí, že takhle je to ok.
Nemám bezdotykový krám, vlastně je nesnáším, tak jako mnohé, "moderní" trendy konzumu.
Stačím si s tlačítkovým, sice někdy záhadně pozlobí baterka, ale to k tomu patří a je lepší, prostě ve všem, telefonuje a posílá sms, to stačí bohatě.
Proto i malí kluci, kteří se snaží se mnou bavit o mobilech ví, že těmi krámy pohrdám a že vážnou debatu o aplikacích na ně, nebo do nich, prostě nepovedu. Jsou důležitější věci na světě.
Děti a hlavně mladiství, dospívající často neumějí komunikovat nejenom prostřednictvím telefonů a sms a taky jediné co umí a co je baví, jsou hry přes wifi, soc. sítě a videa od youtuberů, kteří jsou vulgární za každou korunu, bez ohledu na to, kdo na ně kouká. Děti se stávají asociálními, většina mladých při cestě do školy je uzavřená do světa mobilů a přestává umět skutečně komunikovat, bezprostředně se usmát a nepovyšovat se nad ostatní.
Nedávno na nás mladý vybafl, "motherfucker" , má to z internetu, od youtuberů, které si pouští na mobilu, nevěděl co to znamená, až mu to máma vysvětlila, přestal to používat, prozatím.
Jenže děcka za to nemůžou, vyrůstají v sebestředném konzumu a proto si taky vymiňují drahé placky, které mají na hraní, na přehrávání videí, ne na komunikaci a často, jsem toho bohužel svědkem denně, myslí si, že komunikace je také jenom nezodpovědná hra, ve které neplatí žádná pravidla a nikoho to nebolí.
Je to chyba nás, dospělých a vždy byla.
Celý ten náš přístup je chybný a v dnešní době se ty chyby odkrývají čím dál víc a proto nás budou čím dál víc bolet, nejenom v peněžence, ale také prostřednictvím nastupující generace, která ztratila cit pro smysluplnost svého konání.
Většinou, co chtějí dospívající dneška jako první, je nový telefon, ale vlastně ani neví proč, protože žádný smysluplný důvod ve skutečnosti pro něj nemají.
Tady nejde o Nokii, ani o žádnou jinou značku mobilů, nebo jestli má tlačítka, či nikoliv. Tady jde o náš bezbřehý konzum a naši slabost, že se mu nepostavíme.
