Sport, medaile a trochu jiný sport

Dnes sotva jsem ráno zapnula televizi a internet, valily se na mne zprávy o vítězství Martiny Sáblíkové, o její zlaté medaily z olympijských her. Gratuluji, opravdu moc, Martina je šikulka a skvěle reprezentuje naši zemičku. Přitom stále působí mile, skromně a sympaticky.

Trošku jsem se však zarazila při jejím rozhovoru s naším slavným sportovním moderátorem. Mluvili o tom, že už kvůli jejím tréninkům, jejímu vítězství a nutnosti trénovat její nástupce, je v naší zemičce zapotřebí kvalitní stadion s patřičnou rychlobruslařskou dráhou. Proč mne to zarazilo? Přemýšlela jsem, kolik lidí u nás kromě ní potřebuje kvalitně trénovat na takové určitě superdrahé dráze.... Ano, po jejím vítězství můžeme zřejmě čekat nápor dětí, tlačených především rodiči, se zájmem právě o tento sport. Vždyť odedneška už je zlatý!!!!  Stejně jako spousta rodičů sní o svém dalším Jágrovi, Panenkovi, Čáslavské apod., od této doby se do rodičovských snů bude vkrádat sen o nové Sáblíkové....

Ptám se však - je to zapotřebí? Ptá se předčasně, řekne si spousta z nás... možná ano, možná ne.. Ani si nedovedu představit, na kolik taková hala přijde - moje dcera by řekla že spousty milionů:-) Může to být pravda... Každopádně v současné situaci, kdy se nedostává peněz na opravdu základní věci v naší republice, bych se o podobném "snu" jedné sportovkyně příliš nezmiňovala, tedy pokud bych neměla za zády opravdu supersponzora disponujícím oněmi miliony milionů a ochotným za ně vybudovat rychlobruslařský svatostánek....

Ale nakonec - všechno je věc názoru... Takže: "Sportu zdar!"