Bydlím v Brně Bystrci, v paneláku v rezidenční lokalitě. Poté, co zde město dovolilo postavit na téměř všech panelácích nástavby, přibyly stovky bytů a objevil se zásadní problém s parkováním.
Už před výstavbou nových bytů zde prý nebyl podle norem dostatek parkovacích míst. V takové situaci bych čekal, že výstavba nových bytů bude městem zamítnuta. Nebyla. Město vyšlo investorům vstříc vytvořením nových parkovacích míst z pásu zeleně mezi silnicí a parkovištěm a "papírově" navýšilo počet míst na stávajícím parkovišti nakreslením čar. Ani to by ale nestačilo. A tak prý došlo k dalším "čachrům" při kolaudaci, kdy se mělo papírově jednat o méně bytových jednotek než kolik skutečně vzniklo (toto jsem slyšel od jednoho souseda, nemohu zaručit pravdivost tvrzení). Nových bytů tak vzniklo víc než kolik přibylo parkovacích míst a situace se stala neúnosnou. Majitelé nových bytů měli nejméně jedno, často i více aut...
Jak vypadá situace s parkováním dnes? Pokud přijedete v pracovní den po 18:00, nenajdete ani jedno "legální" místo. Černého je slepá ulice, nemůžete tak projet třeba pět bočních ulic jako v jiné čtvrti a tam místo najít. Nejbližší, většinou volná místa jsou až za "hitlerovou dálnicí" na ulici Štouračova, vzdušnou čarou 500 metrů daleko. Řidiči tak parkují naprosto všude. Ve vjezdech na parkoviště, před vyústěním chodníku, na trávě, v zákazu zastavení. Dochází tak denně k nebezpečným situacím, kdy jsou chodci nuceni kličkovat mezi nesprávně parkujícími auty. Policie to toleruje, protože místa prostě nejsou. Ani ekologický tento stav není - auta často několik minut popojíždí nebo stojí se zapnutým motorem a čekají na uvolnění místa.
Proto jsem se rozhodl, že se pokusím tento problém alespoň částečně vyřešit. Prvním krokem bylo zřízení stránky pro pilotní projekt na FB:
https://www.facebook.com/parkovaniCerneho/
Díky stránce se k projektu připojili dva sousedé a projekt se hlavně díky nim pohnul kupředu. Od té doby společně děláme vše pro to, abychom další parkovací místa vytvořili. Důkladně jsme prošli celé okolí a promýšleli, kde by bylo možné další místa zřídit aniž by to znamenalo např. zásadní kácení stromů. Parkovací místa nelze zřídit např. nad plynovodem a tak jsme si nalezená vhodná místa ověřovali na bystrcké radnici, kde mají mapu podzemních vedení.
Potom magistrát Brna přišel s projektem participativního rozpočtu. Přihlásili jsme se a šli jsme do toho naplno i když nám bylo jasné, že v celobrněnském klání nemá projekt tohoto typu moc šancí. Roznesli jsme zhruba 1500 letáčků do schránek na Černého a v okolních ulicích. Měli jsme 2 propagační bannery.
https://damenavas.brno.cz/projekt/?id=181
Sice jsme plně neuspěli, ale získali jsme 524 kladných a 136 záporných hlasů. Celkem tedy 388 hlasů, což považujeme za nesporný úspěch. Další "parkovací" projekty skončily mnohem hlouběji, jeden dokonce na posledním místě.
https://damenavas.brno.cz/vysledky-hlasovani/
I když projekt realizován v rámci participativního rozpočtu nebude, podpora obyvatel našemu záměru je zřejmá. Mohla by být i signálem pro bystrckou radnici. Troufnu si tvrdit, že těch 524 kladných hlasů pocházelo v drtivé většině od obyvatel Černého a okolí.
Ne všichni obyvatelé se záměrem souhlasí. V průběhu hlasování se objevily 3 anonymy.
Také bych byl rád, pokud by se problém dal vyřešit jinak než novým parkovištěm. Ale jiná řešení jsou ještě horší. Např. navrhované rezidenční parkování by znamenalo, že bohatí zde pořád budou mít 4 auta na byt ale když k nám přijede návštěva, bude parkovat kilometry daleko. Tvrdá represe s pokutováním všech parkujících mimo vyznačená místa též není řešením.
Zde došlo prokazatelně k nepochopení záměru - nemáme potřebu zviditelňovat sebe, snažíme se zviditelnit pouze problém s parkováním. Moc nerozumím tomu, z jakého okolí se sem auta prý stahují - rozhodně zde parkují jen obyvatelé ulice Černého. Člověk by musel být blázen aby bydlel třeba na Štouračově, parkoval na Černého a potom si udělal procházku 500 metrů k svému domu.
Zde už jsou konkrétní argumenty. Takže popořadě. Rekonstrukce točny trojelbusů se netýkala vnitřní části. Projekt nepočítá s jakýmkoliv zásahem do smyčky, změny jsou plánované jen uprostřed. Zmíněný kousek zeleně je tvořen neudržovaným hrbatým trávníkem a 2 malými stromky, které zde vysadil před 35 lety můj otec. Díky nevhodnému podloží za tu dobu skoro vůbec nevyrostly. Odbor životního prostředí, pokud vím, se záměrem nemá problém. Souhlasím, že na smyčku chodí mnoho lidí celý den, přijezd na nové parkoviště by ale neměl nikoho ohrozit, rozhledové vzdálenosti jsou dostatečné. Smradem a hlukem příliš netrpíme, protože je ulice slepá. K množství vozidel, které má naše rodina: jedná se o dvě vozidla. Prvním je Opel Zafira. Druhým je Fiat Seicento. Ten na veřejném parkovišti stojí jen výjimečně, jsem s ním buď pryč, nebo parkuje na šířku před jednou z garáží - měří na délku 3,2 metru a šířka garáže je 3,3 metru. Díky tomu "trčí" do prostoru garážového dvora jen 1,5 metru a nikoho neomezuje. Naše množství vozidel tedy zabírá jedno parkovací místo. Zmínka o neplatnosti hlasování je trochu zvláštní, ve stylu "je mi jedno kolik lidí je pro, já to nechci a tak to nebude". Snad pisatele uklidní, že projekt neprošel.
Co dodat na závěr? Neúspěch v hlasování o participativním rozpočtu nás rozhodně nezastaví. Celkový počet kladných hlasů nás naopak přesvědčil, že naše snaha má podporu veřejnosti a tak se dále budeme snažit situaci s parkováním zlepšit.
Chcete se také zapojit do projektu? Řešíte podobný problém ve Vaší lokalitě? Kontaktujte nás, můžete nám pomoci v naší snaze nebo se s Vámi můžeme podělit o naše zkušenosti.
