JInak pojato, po válce byla v podstatě celá Evropa rozbitá, až na Čechy. Tak jsme si to asi z nějaké solidarity a asi aby bylo co budovat rozbili sami. Průmyslové oblasti jsmevylidnili a vytvořili pustinu. Taková stupidita.

Takže jste si vytvořil názor na poměrně rozsáhlé události na základě výpovědi jednoho člověka......

Ve 30tých letech se budovalo v pohraničí nákladné opevnění. Jaký to mělo význam, když území bylo již plné Němců, navíc i tito Němci pomáhali opevnění budovat a znali strategii obrany.

Německo přišlo o 7 milionů padlých v 2. světové. Elegantní řešení bylo nahradit je Němci z ČSR a Polska a my jsme jim vyšli hloupě vstříc, třebaže jsme se připravili o pracovité a schopné lidi.

A víte, že ten starý pán ten statek i s pozemky zrekvíroval až po roce 1945 ?

Dokud nebyli původní majitelé odsunuti, nechtěl mu to stát zapsat do pozemkové knihy. Potom si nový majitel stvořil vlastní povídačku - a tou obšťastňoval desetiletí pocestné.

Nemám důvod tomu nevěřit !!!!

Připomíná mi to období 50tých let, zakládání JZD, kdy děda byl odsunut do Jáchymova. Jinak myslím, že po válce měly proběhnout regulérní soudy, a obyvatelstvo jiné národnosti odčinit své provinění "poctivou prací při budování socialistické vlasti". Odsunem jsme přišli o pracovní síly.

Bane, ty pracovni sily, byly v jachymove a ostatnich podobnych lecebnich zarizenich, Teprve kdyz uz se tam nedaly drzet, museli je nahradit ti vnitrni nepratele ve strane.

Já jako sedmdesátník+, narozen z rodičů původně "odsunutých" ze zabraných Sudet, jsem toho slyšel o okupaci hodně - jak o Sudeťácích, tak o říšských Němcích. A bylo mi mnohými pamětníky říkáno, že ti sudetetší, často znalí češtiny, byli obvykle nejhorší a nejbrutálnější. Koneckonců K.H.Frank, předválečný poslanec čs. Parlamentu, je toho tvrzení zářným příkladem. Způsob odsunu, na který Němci dodnes žehrají, určitě nebyl vždy korektní a humánní,viz ostudnosti Postolprt nebo Švédských šancí u Přerova, ale vždy se stěžovatelů táži - kdo to začal? Kdo vyřvával Hein ins Reich? Kdo zaváděl vraždění untermenschů, KDO ZAČAL, kdo vypustil lidskou nenávist, běsnost a zvěrstva z řetězu? Židé, Češi, Poláci, Ukrajinci a Pobalťané, kteří je dokonce naivně vítali jako osvoboditele od bolševika? Kdyby Němci vyhráli, dikuse by s námi untermenschi nevedli! Přísloví praví, že seje vítr, spouští bouři. Nemohu proto litovat Hamburku nebo Drážďan, to oni začali koventýrovat Rotterdam a Londýn, oni vyhlazovali sovětské vesnice způsobem, před nímž jsou naše Lidice a Ležáky jen výjimkou. Summasumárum - sklidili, co zaseli, a bude jen dobře, když se v této konkrétní záležitosti uchýlí k věčnému mlčení!

Jak selhali sudetští Němci? Co, měli oni společného s druhou světovou válkou? Ne každý sudetský Němec byl pro nacismus. Celkem 7 000 německým antifašistům se podařilo odejít do emigrace a to do V. Británie a Švédska. Celkem 20 000 sudetských Němců skončilo v koncentračních táborech. V Sudetech bylo celkem 185 odbojových skupin. V okrese K. Vary to byla odbojová skupina Meerwald, která měla 15 - 20 buněk. V Děčíně- Podmoklech a v Teplicích -Šanov pracovalo mnoho různých skupin a nejúspěšnější byla skupina Watrlo. Působila v severních Čechách a starala se o zajaté sovětské vojáky a měla na svědomí mnoho sabotážních akcích proti železničním tratím. V Jizerských horách byla aktivita partyzánů natolik silná, že k jejímu potlačení byly poslány speciální jednotky pro potlačování odboje. O začátku roku 1944 do května 1945 byla odbojová činnost nejsilnější.

Asi záleží jak pojimata demokracii a co je to demokracie - zda je to něco co vychází od spoda od lidi nebo něco co je veci vrchnosti třeba te která rozhoduje co je a co není demokraticke. Pak si odpovíte i na to zdá byli Němci Čechoslováci (jestli uz jimi byli a jsou tedy Češi a Slovaci) a zda by se Nemci odsunuli sami nebo jim v tom musel nekdo pomocí ... a mj. přesně o toto jde kupodivu i v České politice dosud viz.tzv. demokraticka ještě dosud opozice ... jo to jsou ty domácí úkoly ... a nebo místo toho oblíbená otázka Kdo za to může jako zde. Každý může za svou agresi sám ... Němci mohou za prvni a druhou světovou válku (fakticky ji začali prvním vystrelem) a Češi mohou za přehlížení Sudetoněmeckého národa při vzniku národních států fok po prvni a dvacet let před začátkem druhé světové války. Byt svobodný také znamená podívat se pravdě do očí ... stačilo po referendu o sebeurčení k národnímu státu posunout patníky o pár kilometru a jedna otázka Kdo za to může by mohla dopadnout ...

ps: ale to se v te době nehodilo Francii protože to neodpovídalo její tehdejší koloniální politice a mentalitě a postupů vůči Němcům po první světové vslce v Alsasku. O to víc to bylo ještě prebijeno demokratickou rétorikou.

Více zde. https://berwidbuquoy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=765647

Záleželo na lidech. Rodina mé ženy žila v sudetech bez problémů a s odsunutými Němci se stále ještě stýkají. Příbuzní mojí babičky byli vyhnáni v pyžamu, mohli si vzít jen kabát a boty.

V každém případě, na odsunu se dohodly vítězné mocnosti, takže Benešovy dekrety vycházejí z Jaltské a Postupimské konference. Není to žádný výmysl zlých Čechů. Ale vhledem k tehdejší situaci to byl, podle mého názoru, rozumný nápad, který předešel otevřenému boji a pomstě.

Zajímavé je, že Polsko bylo v podstatě posunuto (východ byl odejmut a celé se posunulo na západ na Německé území), ale to nikoho nezajímá. Jen Poláky.

V Jaltě se o Československu nejednalo vůbec a o žádných sférách vlivu..V Postupimi proti transferu Němců z Československa a Polska, byli západní Spojenci proti a Stalin pro. Snažily se tedy alespoň celý proces zastavit do doby, než budou pro něj vytvořeny snesitelné podmínky, což prosadily navzdory nesouhlasu Stalina do závěrečného protokolu. Sovětský vůdce ovšem svým protějškům několikrát zopakoval, že vlády Polska a Československa k odsunu jejich souhlas nepotřebují. Vtomto měl generalissimus pravdu, výsledek jednání nebyl mezinárodně právně závazný. Československá vláda na souhlas z Postupimi nedočkavě čekala. Pro vyhnání Němců, které se v podstatě rovnalo etnické čistce, chtěla mít alibi. Dočkala se uznání svého požadavku se současnou žádostí další vyhánění pozastavit (to suspend further expulsions).

V pohraničí žilo před Mnichovem žilo 726 416 Čechů. Před Mnichovem odešlo 25 000 lidí a po Mnichovu odešlo 125 425 Čechů, 11 647 Němců a 14 925 Židů. Při sčítání z roku 1939 žilo v pohraničí 291 000 Čechů. Do roku 1944 už v pohraničí žilo 400 000 Čechů. Z pohraničí museli po Mnichovu odejít, státní úředníci, ti co brali důchod a ti, co zde získali majetek v důsledku pozemkové reformy, jako moji rodiče. Rodiče si mohli si odvést vše, co mohli uvést. Německý sedlák jim půjčil koně, povoz, aby si toho mohli odvést co nejvíce. Třeba otec mého zeťáka žil po celou dobu války s celou rodinou v pohraničí, měl krejčovskou živnost a s Německými sousedy vycházel velmi dobře a společně se báli gestapa a SS. Na ČT mluvila paní a říkala, že po |Mnichovu, ač nemuseli odešli do vnitrozemí a protože se místní se k nim nechovali zrovna vstřícně a proto, manžel se odjel se podívat do pohraničí do místa, kde žili. Tam jej v domě, kde bydleli přivítali místní Němci, řekli jim, že jejich byt je stále volný, že jej hlídají, aby jej neobsadili Němci z říše. Tak se vrátili a do konce války tam žili. Dochovali se dokumenty, ve kterých si Německá župa stěžuje, že němečtí sedláci neplní stanovené dodávky, ale čeští sedláci přímo vzorně. Také se dochoval dokument, kde Henlein žádá o vystěhování všech Čechů z pohraničí a Heydrich a Frank to kategoricky zamítli.

Podobné zkušenosti byly i na Moravě. Celé rozsáhlé oblasti tam byly ryze německé a přesto k národnostním konfliktům na místě styku etnik tam nedocházelo ani před Mnichovem, ani po něm.