Velký teror v letech 1937 až 1938

Je dost všeobecně známo, že po celou dobu SSSR a zejména za Lenina a Stalina, probíhal v SSSR stálý teror. Přesto se domnívám, že není moc známo období takzvaného „Velkého teroru“.

     Teror v SSSR byl všude přítomný už od doby Lenina a vrcholu dosáhl za Stalina. Ale to, co se událo v letech 1937 až 1938 se vymyká všemu, co bylo možné si pod slovem teror představit. 

      Velký teror byl zahájen rozkazem 00447 ze dne 30. července 1937, který schválilo politbyro SSSR a nařizoval zahájit boj proti sovětským živlům. Stalin si za vykonavatele své vůle vybral N. I. Ježova. Nejdříve jej prověřil bojem proti trockistům a zinovjevcům. Velmi se osvědčil a úkol splnil ke spokojenosti Stalina. 

        Byl tehdy pověřen k plnění uvedeného rozkazu. Každý, kdo byl tehdy označen jako kulak, protisovětský živel a škůdce, byl zatčen a podroben tzv. pásovému výslechu. Ten spočíval v tom, že byl po dobu několika dní bez spánku bit, a mučen do té doby, než se přiznal k tomu, co neudělal. Někteří  takto zatčení výslechy nepřežili a byli ubiti k smrti.  Další způsob výslechu byla tzv. „konference“. Ta spočívala v tom, že několik zatčených bylo přinuceno se dívat na kruté bití a mučení jiného zatčeného do doby, než se doznal k tomu, co nikdy neudělal.

     Pokud se zatčený doznal, byl následně předán takzvané trojce, která se skládala z příslušníka státní policie, místního stranického příslušníka a prokurátora. Trojka mohla vynášet i tresty smrti a proti jejímu rozhodnutí nebylo odvolání. 

      Z archivních dokladů, které zpřístupnilo SSSR a které zkoumali historici a  ruští historici z organizace Memoriál vyplývá, že v uvedeném období bylo zatčeno orgány NKVD (bez milice) 1 600 000 osob.  Pokud se k tomu připočtou osoby, které zatkla milice, dojde se k číslu cca 2 000 000 osob. Přesná čísla týkající se milice jsou stále předmětem zkoumání. Od srpna 1937 do listopadu 1938, kdy Velký teror skončil, bylo různými způsoby zabito 700 000 osob. To znamená, že v průměru jich denně bylo likvidováno půldruhého tisíce.   Jsou to šílená čísla, vymykající se rozumu, ale archivní dokumenty mluví jasně a stejně tak pamětníci.  

     Další skupinou postižených občanů byli ti, co přišli o práci nebo byli vyhozeni z vysokých škol.  Z dokumentů milice vyplývá, že v roce 1938 bylo zadrženo 1 939 091  nezletilých, kteří žili bez dozoru, protože dílem byli jejich rodiče popraveni anebo posláni do Gulagu.

      Do trestaneckých táborů v uvedených letech začal velký příliv osob, který nebyly trestanecké tábory schopny zvládnout. Docházelo k dalším úmrtím a to cestou ve vlaku, kde se umíralo žízní, hlady a zimou na infekční nemoce. Další část nevydržela nelidské podmínky v Gulagu,

      Velký teror se dotkl jak armády, tak i příslušníků jiných národností žijících na území SSSR a také armády. Nejvíce se dotkl Poláků. V Polsku byla v té době komunistická strana zakázána a tak se komunisté Polska uchýlili do SSSR. Stalin je v období Velkého teroru obvinil z hospodářských neúspěchů a z hladomoru na Ukrajině, který sám úmyslně vyvolal. (pozn.:Rolníci na Ukrajině se hromadně bouřili proti kolektivizaci zemědělství a Stalin je chtěl potrestat za jejich neposlušnost. Zabavil jim naprosto vše, co bylo k jídlu. Při hladomoru zemřelo na Ukrajině cca. 7 milionů, obyvatel.)  Ze stočlenného výboru komunistické strany Polska bylo popraveno na základě vykonstruovaných obvinění 96 komunistů. Další unikli smrti, protože byli už v té době ve vězení. Pak se represe obrátila proti Polákům žijícím na území SSSR, kteří sem přišli z Polska. Byli obviněni ze špionáže proti SSSR a na základě těchto smyšlených obvinění jich bylo 86 000 popraveno.

Pramen:  Tymothy Snyder, „Krvavé země,“ Oleg V. Chlevňuk „Historie Gulagu“