Marketingové podpásovky programu Benefit Plus a stravenkových firem

Tuhle jsem se díval na video Čecha žijícího v Americe, který popisuje, co se skrývá za tzv. kreditními kartami. A vzpomněl jsem si na svoje patálie s Benefit Plus programem a stravenkami.

Tradiční obrázek, který přikládám k blogovým článkům tohoto typu. Ač je 100 let starý, je pořád trefný. Jen tu část, kde je napsáno „My z vás děláme blázny“, už dneska nezastávají ani tak kněží, jako spíše marketing. Zdroj: Wikipedia.com

V jednom skvělém videu se David Drobík, Čech žíjící v Americe, rozpovídal, jak vlastně funguje celý byznys tzv. kreditních karet (pozor, kreditních, nikoliv debetních – ty používáme u nás)

Ten funguje ve zkratce tak, že za placení „kreditkami“ získáváte určité body, které následně můžete směňovat za různé placené služby, tzv. „benefity“, načež to můžou být produkty v hodnotě i tisícovek dolarů ročně, tedy žádná zanedbatelná částka.

Kde na to však banky berou? Jak vám můžou dávat něco za nic, když provoz kreditky při řádném splácení vůbec nic nestojí?

Samozřejmě, že zadarmo to nemáte – platíte si to vy sami. Jenom nedokážete na první pokus vidět jak. Obchodníci totiž musí „jejich veličenstvu“ bance platit za to, že v jejich obchodě můžou zákazníci používat její kreditku.

Tedy když obchodníci musí odvádět poplatek za každou transakci, tak se stane co? Ano, správně – všechny produkty v obchodě budou kvůli tomu pro spotřebitele dražší, obchodníci nebudou mít dvojí ceny.

Tedy ony užasné benefity, které jsou ZDARMA A JEN PRO VÁS, si vlastně platíte ze své kapsy, protože vám je naúčtuje obchodník.

Úžasné benefity...

Ještě že u nás kreditky nemáme aneb jak funguje Benefit Plus

U nás by takovou podlou věc přece banky nezaváděly, to bychom si nenechali líbit. Určitě to tak ale je?

Jednou jsme takhle u zaměstnavatele měli program s názvem „Benefit Plus“. Docela mě štvalo vyhledávání nudných slev na položky jako jsou vitamíny, brýle atp., a na dovolenou jsem jezdíval na motorce, takže koupit si zájezd za tyto body pro mě taky nepřipadalo v úvahu.

Bylo léto a já si chtěl postavit kolo. Objevil jsem fígl na jedné internetové lékárně, kde šlo za „benefit body“ nakupovat zboží. Mezi zbožím byly totiž rovněž i vouchery do jiného eshopu, který prodával kola: „No vida, zbavím se těch benefit bodů tak, že je směním za vouchery, a potom za ně nakoupím v onom eshopu díly na kolo.“

Majiteli eshopu jsem vouchery ukázal a dal mu emailem objednávku na komponenty. Vyčíslil mi cenu a já se zhrozil.

Říkám mu: „Prosim vás, nezlobte se na mě, ale všechny ty položky jsou tak o 30% dražší než to má konkurence, chápu, že potřebujete mít marži, ale nepřehnal jste to trochu?“

A on mi na to odpovídá, že za to nemůže, že 25% musí odvést jako poplatek oné lékárně, která u sebe dovolila ty vouchery mít.

Tak si to přeberte. Za rok či více dřiny jsem si vydělal na těch dotěrných benefitech nějakých 10000,- Kč, načež následně tuto částku směním za zboží v hodnotě pouze 7500,- Kč, což znamená, že 2500,- Kč šly jako poplatek oné lékárně, a ta zase dávala nějaký poplatek oné firmě provozující Benefit Plus. Takže jsem zaplatil 2500,- Kč třetím stranám.

Užasné benefit body, že? Jde vidět, jak na nás stát myslí – firmy totiž mají, pokud vím, od státu daňové zvýhodnění, pokud používají tento program. Takže vy, jako zaměstnanci, obdržíte měsíčně 1000,- Kč jako bonus do tohoto programu a hodný stát, který vás má rád a myslí na vaše zdraví, vám to nezdaní, abyste si mohli kupovat vitamíny a brýle.

No jo, jenže místo toho, abystě těch 200,- Kč odvedli na daních do státní kasy, a za 800,- Kč si nakoupili co potřebujete, třeba pořádné potraviny namísto doplňků stravy pochybé účinnosti, tak tu samou částku odvedete do kapsy jakési soukromé firmě a ve výsledku nakoupíte opět jen za těch 800,- Kč, jen to nemáte na očích.

Nevím jak vy, ale já raději odvedu státu daně, něž abych to samé odváděl nějaké soukromé firmě.

Nedělá to jenom Benefit Plus

Takhle fungují, pokud je mi známo, i veškeré stravenkové firmy. S tím už jsem se taky setkal, že obchodníci nebyli nadšení, když platím stravenkami, protože z nich musí odvádět poplatky oněm stravenkovým firmám.

Takže pokud chodíte do restaruace a platíte v hotovosti, tak v podstatě dotujete stravenkovým firmám peníze ze své kapsy. Proč? Protože restaurace musí mít nadsazené ceny právě o tu částku, kterou stravenkovým firmám odvádějí – nikdy vám neřeknou „Hele pane, vy platíte cash, tak to já vám dám na jídlo slevu, protože nemusím odvádět bakšiš za platbu stravenkama“.

Takhle nás v podstatě stravenkové firmy páči do toho, abychom byli nuceni používat jejich služby a platili jim za to.

Není to jen o stravenkách a benefitech

Podobným způsobem funguje třeba i stavební spoření. Stát přispívá na „stavebko“ částkou 2000,- Kč ročně. Takže se stavebko přece vyplatí, ne? Nevyplatí!

Bohužel jsem si před lety stavebko zřídil, a zatímco třeba poslední rok bylo v bankách úročení nějakých 5%, tak moje stavebko mělo úročení jen nějaké 1%!

Tady ano, stát přispívá 2000,- Kč na stavebko, ale zprostředkovatelé stavebních spoření vám ten příspěvek celý vezmou tím, že vám dají nízké úročení účtu a naúčtují vám další poplatky za jeho vedení.

Tedy efektivně vzato stát dává 2000,- Kč oněm fimám, nikoliv nám! Jsem zoufalý, protože mám pochyby o tom, jak malá část české populace je schopná výše uvedenou logickou úvahu pochopit, a pravě kvůli tomu, že to pochopit schopná není, tak se zde těmhle praktikám daří.

A není to jen o benefit programech, stravenkách a stavebku

Článek už je dost dlouhý, ale neodpustím si tady přidat, jakou lží mě rozčiluje jedna firma zabývající se rozvozem jídel domů, která vám při placení dá možnost přidat spropitné pro kuryra:

Slovní úloha jako na základní škole:

„Firma MámeMýdlo musí platit kurýrům 20 tis. hrubého měsičně za rozvážku jídel, jinak by kurýři odešli pracovat do firmy Yundaj. Náhle však firma MámeMýdlo zavede platbu za spropitné a kurýři si měsíčně přivydělají dalších 5000,- Kč. Otázka: O kolik může firma MámeMýdlo ušetřit na mzdě, když si kurýři vydělají bokem 5000,- Kč na spropitném?“

Tedy při placení objednávky za jídlo by to mělo být takto:

Lobing, aneb která politická strana a politici tohle prosazují?

Naši politici nejsou ti úplně nejbystřejší ze všech, přesto však jsem přesvědčen, že za benefitním programem, stravenkovým systémem a stavebním spořením, které se prosazovaly v minulých letech v poslanecké sněmovně, nutně musí být lobing těchto firem.

Tedy, v tom lepším, legálním případě, by to byl lobing. V tom horším to byl jak lobing, tak úplatky politikům, aby ty výše uvedené nesmysly prosadili.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo prozkoumal, jací přesně politici a strany tohle prosadili.