Lhaní je vědomé sdělení nepravdy za účelem klamat

Někdo nezvládne trojčlenku, někdo jiný zase neumí rozlišit mezi mýlením se a lhaním, no a někdo neumí obojí najednou.

Ilustrační obrázek. Zdroj: Free obrázky na https://pixabay.com/cs/photos/p%C5%A1tros-zv%C3%AD%C5%99e-pt%C3%A1k-p%C5%99%C3%ADroda-nebe-4243189/, Autor: analogicus

Kuriozní a nehorázný jev, na který překvapivě často narážím v diskuzích a který nejen vypovídá o inteligenci některých jedinců, ale zároveň s tím nejpíše i o jejich charakterových kvalitách a smyslu pro spravedlnost.

Opět jsem na tento jev narazil a to dnes a ve velkém, v souvislosti s článkem o Tomáši Klusovi.

Je rozdím mezi tím, když se někdo mýlí, a tím, když někdo lže, a to naprosto zásadní.

Lež je úmyslné a vědomé uvádění v omyl. Pokud někdo sděluje nepravdu, nemůžu o něm prohlašovat, že lže, pakliže nemám důkazy o tom, že toto sdělování nepravdy daná osoba činí za účelem klamat.

Označit někoho za lháře jenom proto, že se daná osoba podle nás mýlí, je hrubá urážka!

Pokud daná osoba něco sděluje a nám přijde, že se mýlí, hrubě mýlí, ba dokonce tak hrubě mýlí, že si o dané osobě myslíme, že je to úplný pitomec, nebudeme to označovat za lhaní a danou osobu za lháře, pokud se nedomníváme, že tak daná osoba činí schválně a za účelem klamat.

Neznalost a nechopnost rozlišit mezi lhaním a mýlkou a tyto 2 věci zaměňovat (a následně někoho označovat za lháře) mi přijde jako ještě horší přečin, než když někdo nedokáže vypočítat trojčlenku.

Míra toho, kolik lidí v diskuzích na Internetu říkají: „Lžete!“ a „Jste lhář!“, namísto: „To co jste tvrdíte mi přijde jako úplná blbost, protože...(důvod)“, je až pobuřující.