Jak se dnes manipulují recenze zboží, zaměstnavatelů a firem

Chcete si koupit nějaký výrobek? Tak to si půjdete určitě přečíst nějaké recenze. Ty však můžou firmy nechat mazaným způsobem nadhodnocovat.

Tento obrázek rád vkládám na články tohoto typu. Je to 100 let starý obrázek z dob, kdy „Evropu obcházelo strašidlo komunismu“. Nijak tím nevelebím komunismus. Všimněte si části, kde jsou kněží a u nich nápis: „We fool you“ – v překladu „My vás balamutíme“. Zdroj: Wikipedia.cz

Jak se to děje je docela jednoduché. Něco si koupíte a už po pár dnech vám přijde email s žádostí, abyste zakoupenému produktu udělili recenzi. Je v něm napsáno marketingovým oddělením zpravila něco jako „Moc vám záleží na Vašem názoru, uděláte mnoho dobrého pro ostatní, když teď produkt ohodnotíte.“

Pár ilustrativních emailů:

(Jména obchodů jsou smyšlená, pouze ilustrativní, aby byl dodržen kodex bloggera)

• Ještě tentýž den od převzetí zboží: „Ohodnoťte prosím zakoupené zboží, pomůžete tím dalším zákazníkům při výběru. Moc Vám děkujeme za pomoc. Váš Marťan.“
• 3 dny od převzetí zboží: „Podělte se s námi o vaši poslední zkušenost s našimi službami a pomozte nám vytvořit lepší zážitek z nakupování v našich obchodních domech. Vaše Skandia.“
• 11 dní od zakoupení: „Doporučil byste produkt svým známým? Klikněte na DOPORUČUJI nebo NEDOPORUČUJI. Vaše Hurá-hurá-éka.“

Problém je v tom, že po tak krátké době spotřebitel prostě neví, jak dobrý ten produkt je, a navíc tam ještě pořád působí „Wow efekt“ z nově nakoupeného zboží – když za něj spotřebitel utratil peníze, nebude si chtít kazit hned ze začátku radost kritickým zkoumáním produktu, aby napsal objektivní recenzi.

Kolikrát závažné nedostatky odhalíme až po několika měsících užívání, někdy třeba ještě po delší době. Přišel vám snad někdy email takovýto?

• „Vážený zákazníku, zakoupený produkt užíváte už 9 měsíců, myslíme si, že to je dostatečná doba pro jeho objektivní zhodnocení. Pomůžete tím nám i ostatním.“

Mě teda ne.

Jeden prodejce zašel ještě dál

Pokud jde o naše velké eshopy, jejichž jména zde nebudu uvádět, tam opravdu email s hodnocením vyignoruju, a až po nějaké době, pokud mě produkt naštve nebo nadchne, tam jdu napsat hodnocení. Chválím, že ikdyž jejich chování pořád vede k překrucování recenzí, tak alespoň se mi nestalo, že by mi někdo recenze mazal. Aspoň něco, a aspoň prozatím.

Dost mě však naštval jeden mimořádně známý ba skoro až snad nejznámější zahraniční prodejce nábytku, přičemž aby byl dodržen Kodex bloggera, budu mu zde říkat pseudonymem Skandia.

Ve Skandia jsem si před pár lety pořídil gauč, kancelářskou židli a další věci:

• Gauč po asi 2 letech užívání z důvodu nesmyslné vnitřní konstrukce rupnul a musel jsem ho vyhodit
• Židle byla celá rozvrzaná a objevila se u ní řada problémů
• Obýváková skříň pod televizi se mírně pod její vahou prohnula a šuflíky jsem musel kvůli obrovské vůli lepit

Říkal jsem si „Tak to teda ne“ a chtěl jsem jim napsat recenzi přímo u produktu. Jenže ono to nešlo. Po nějakém zkoumání jsem zjistil, že tento obchod vám pošle 3. den od koupi na email odkaz, přes který můžete produkt ohodnotit, ale tento odkaz má omezenou časovou platnost.

Takže když chcete produkt ohodnotit po delší době, když se projevily nedostatky, tak smůla – už nemůžete. Zkoušel jsem o tom hledat víc a na foru Reddit.com jsem našel spousty podobných stížností na tohoto prodejce.

To znamená, že recenze od Skandia jsou značně překroucené, protože vy prostě nemůžete dobře ohodnotit produkt už po pár týdnech používání!

Netýká se to jen recenzí produků, ale i zaměstnavatelů

Častokrát k vidění je, že nějaký naprosto katastrofální zaměstnavatel má hromady pozitivních recenzí zaměstnanců, kde ve výčtech negativ maximálně připíšou, že „By mohly být benefit plus body“.

Funguje to úplně na stejné bázi: po pár měsících, kdy ještě na zaměstnance působí „Wow efekt“ z nové práce, se ho usměvavá pozitivní slečna z HR oddělení jako kuřátka zeptá, jak se mu u nás líbí, a jestli by nám mohl napsat recenzi. Možná, že dostane i dárek, tašku s nějakou tou propiskou, bločkem na psaní a čínskou powerbanku.

To v podstatě způsobí, že kdo se neumí na trhu orientovat, nemá moc šanci, aby si jednak nezakoupil vadný produkt, a v případě zaměstnavatelů, aby se nedostal k lumpům.

A nakonec, týká se to i recenzí na Google

Jedna podezřelá firma měla na Google spousty pěkných recenzí. Přišlo mi to zvláštní, a tak jsem se o firmě pokoušel něco najít.

Dostal jsem se na jejich Facebookovou skupinu a co jsem neviděl: Tato firma každý rok před Vánocemi vyvolá soutěž o mobilní telefon, kde říká, že do slosování budou zařazeni ti, kteří na ni napíšou dobrou recenzi na Google.

A lidi na to skutečně slyšeli, příspěvek „lajkovali“ a do komentářů na Facebooku psali oznámení, že tak učinili, a recenzi napsali.

Závěrem

A tak to tady fuguje. Častý jev je, že někdo prohlásí něco ve smyslu „Když je někdo blbý, tak dobře mu tak“, ale já s tím mám hned několik problémů, proč to tak nenechám:

1. Ikdyž sám používám pořekadlo „Za blbost se platí“, ostře nesouhlasím s tím, aby na této blbosti lidí vydělávaly peníze nekalé živly, a každému bych doporučil to samé – nechcete, aby tady v Česku bohatli lumpi.
2. Tyhle nekalé živly jsou zpravidla lidi, které já osobně nesnáším, protože zatímco já se snažím pracovat kvalitně a přemýšlím, jak věci co nejméně ošulit, tak tyto osoby jdou zcela do protivky a zamýšlejí se nad tím, jak něco „co jen to jde ošulit“

Tyto lidi odmítám v ČR podporovat, protože mám ten dojem, že jich je už přehršel.