- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hned v prvním odstavci účelové lži Hrdina je ten, kdo bráni, či padne za svou vlast a nemusí to být vůbec voják. Jak může Českou republiku a její občany ohrožovat hnutí Tálibán, když nepůsobí (a nikdy nepůsobilo) jinde než na území Afganistánu?
Tak na tuhle otázku jsem tu za ten skoro týden ještě odpověď neslyšel.
Trochu manipulujete, pane Hynku. V první řadě se do zahraniční mise neodchází z rozkazu, vždy je to rozhodnutí dobrovolné, po zvážení, jestli to riziko za ty peníze stojí. V řadě druhé, dal jsem si tu práci a našel si text současné vojenské přísahy. O zahraničních misích a boji za cizí zájmy tam není ani slovo.
Jste si opravdu jistý svým tvrzením? Jen se ptám. Vy snad sloužíte u těch bojových jednotek, že víte jak to chodí při výběru vojáků k plnění úkolů v zahraničních operacích? Uvádíte"zda to riziko za ty peníze stoji". Šel by jste tam zadarmo, respektive Vy pracujete zadarmo? A co se týče té přísahy, opravdu jste ten text pochopil správně, zejména s ohledem na zákon 221/1999 ??? Nic ve zlém, jen se ptám, vzhledem k Vaší argumentaci.
Vám karma. Armádu jsme měli placenou od té doby, co jsme samostatný stát. I za II. světové války. A nikdy jsem nic neslyšel o žoldácích.
Pane Hynku,
vaše úvaha má jednu zásadní závadu, Nikdo z našich vojáků nejde na misi do Afganistanu nedobrovolně na základě rozkazu. Všichni jsou tam vysíláni na základě dobrovolného souhlasu s účastí v misi. Všichni vědí do čeho jdou, co je v Afganistánu čeká, Znají také svou odměnu, která je vyšší než ta co pobírají za službu doma. Vědí, že tam mohou padnout a co v tomto případě dostanou pozůstalí.
Teprve poté co účastník dané mise dá dobrovolný obeznámený souhlas se musí začít řídit rozkazy, které jsou vázany na službu v misi.
Té odměně se v armádě běžně říká žold, na rozdíl od civilu kde to bývá plat či mzda.
I já jsem v základní vojenské službě pobíral žold - jako vojín závratných 75 Kčs měsíčně. Po povýšení na desátníka = nejnižší plánovanou hodnost na mou funkci staršího zbrojíře praporu, mi žold zvedli na celých 80 Kčs, Představte si to navýšení celých 5 Kčs při zodpovědnosti za veškerou výzbroj praporu, její ůdržbu, opravy, kontroly a hlavně hmotnou zodpovědnost za veškerou munici, zbraně ve skladech.
K těm 5 kačkám:
Jako aktivní sportovec jsem se nedostal do Dukly, které byla u naší brigady. Přesto se mi občas podařilo, abych byl připsán k povolení k účasti na závodech, které duklákům podepisoval velitel brigády, takže jsem dostal na daný víkend včetně pátku opušták. Po jedněch závodech si mne zavolal na kobereček velitel dělostřeleckého vyzbrojování - můj odborný šéf na brigádě. Začal tím, že jsem se nezúčastnil jeho páteční porady a abych si vybral buď účast na závodech, nebo tu funkci zbrojíře za kterou jsem placen. A to neměl dělat - šáhnul jsem do kapsy, vytáhnul bůra, hodil jsem mu ho na stůl s tím, že se vzdávám té odměny za zbrojíře a že budu jezdit na závody. A docela jsem si tu situaci vychutnával
Hned byl oheň na střeše, lítal tam prokurátor, ale za chvíli se lampasáci uklidnili a vše se ututlalo. Zřejmě jim došlo, že by mohlo prasknout, že mne připravili o skutečnou odměnu za zastupování lampasáka, který funkci zbrojíře dělal předtím
opravdu je to s tou dobrovolností tak? Takže jako když všici řeknou, že nepojedou dobrovolně, tak se nejede? A s pojmem žold, tak to jsem slýchal jako záklaďák.
To je nedorozumění. I ti občané, kteří okupaci kritizují většinou litují padlých žoldnéřů.
Hasič je 100x větší hrdina než nějaký okupant.
...pravil jeden z hrdinů od klávesnice.
Chtěla bych vidět, jestli byste vůbec zvládl tvrdý výcvik, kterým ti kluci museli projít.
Ne,ale všichni pracují, kteří zahynou při výkonu u svého povolání nanáší také měli být veřejně uctíváni .
Pokud chcete dodržování klidné, slušné a uctivé piety, tak v prvé řadě vyzvěte novináře, moderátory, politiky a všechny možné komentátory, ať skončí s tou mediální fraškou. Za chvíli by s troškou do mlýna mohl přiběhnout Jan Kraus a pozvat zesnulé vojáky do talk show.
Ti praví hrdinové nestojí o objektivy a fotoaparáty a silně pochybuju, že si takovéhle mediální divadlo, kam spěchají politici se vyfotit, přejí i pozůstalí. U nás v práci občas také zavlaje černý prapor a žádný novinář, ani politik k nám nepřijel a žádný bloger a diskutér nenapsal lítostivý blog a nehanil ostatní, že neprojevují dostatečnou úctu (Tím nemyslím vás, aby jste to nevztahoval na svoji osobu, jsou tu jiní blogeři a diskutéři).
Možná by bylo dobré se zeptat žijících vojáků v Afghánistánu, co si o tom myslí. Jestli považují setrvání v Afghánistánu za správné a jestli si přejí takové ovace, když umřou. Na druhou stranu voják není od myšlení a jeho zájmem není čest a vlast, ale plnit rozkazy svého nadřízeného. Na myšlení nemají moc prostor.
Jinak samozřejmě považujte zesnulé vojáky za hrdiny. Je to vaše právo a je svoboda projevu. Na druhou stranu názoroví oponenti zase mají právo je za hrdiny nepovažovat, protože hodnotí hrdinství podle svého pohledu.
nesrovnávejte hasiče s okupačním vojákem