Původně jsem měl nadpis „Varuji před vědci, kteří varují“. Ale pak jsem se zarazil : Kdo jsi ty, abys zpochybňoval varování vědců?“.
Takže : prakticky každý den se ke mně dostane zpráva typu „Vědci varují, že když toto bude/nebude pokračovat, tak…“. Většinou následuje prognóza katastrofy středního až globálního rozsahu. Tuším, že se mám vyděsit. Tuhle jsem si na záchodě četl na smartfounu článek s varováním „doktorů“, že když budu na záchodě používat smart phone, tak tam budu sedět dýl a hrozí mi hemoroidy. Navíc hrozí, že můj miláček bude kontaminovaný fekálníma bakteriema, abych ho nikomu nepůjčoval. Byli to doktoři, kdo varovali. Ale, kdo je víc? Vědci nebo doktoři? Za mě teda doktoři! Z toho by se jeden… Nicméně jsem ocenil, že článek neskončil voláním po nulových emisích CO2 do roku…teď si nemůžu vzpomenout, do kdy to ta Uršula vyhlásila.
Tak jsem dal do gůglu „vědci varují“. Vylezlo asi 9 milionů odkazů. Pak jsem dal do gůglu „ scientists warning“ a vylezlo 120 milionů… Tak si říkám, že se to asi někde vyučuje a nový obor se jmenuje třeba „Vědecká obezřetnost“, možná „Vědecká předposranost“. A tak podobně. Vřele každému doporučuji, aby si dal tohle sousloví do gůglu a pokochal se bohatými nálezy.
Mě třeba zaujal odborný článek jednoho vědce ze stavební fakulty jedné české univerzity. Nechci být osobní, o to mi v této chvíli nejde. Ale pokud někoho zajímá konkrétní odkaz, rád poskytnu. Takže vědec začal hezkým nadpisem : „Změna klimatu a IPCC scénáře z hlediska potřeby tepla a chladu“. Téma práce je jednoduché, a tak i samotný článek je naprosto jednoduchoučký : Máme tady průmyslovou budovu, kterou je potřeba v zimě vytápět a v létě chladit(klimatizovat). V hale jsou nějaké technologie(vypalování keramiky), které produkují dost vysoké zisky. Zisky v tomto případě znamenají podstatné přispěvky k vyhřívání vnitřních prostor budovy. Z toho plyne, že již v současné době jsou celoroční náklady na chlazení(klimatizaci) 4-5x vyšší než náklady na vytápění.
Důmyslnou úvahou se nyní použijí scénáře vývoje globální teploty, ze kterých plyne, že v roce 2100 bude podle našeho uhlíkatého úsilí teplota vyšší o 1,7 st.C nebo o 2,8 st.C podle toho, jestli se naplní scénář A1B nebo A2. A celkem logicky pak autor vyvozuje, že pokud se oteplí, celoroční náklady na topení klesnou, ale náklady na klimatizaci stoupnou mnohem víc. Poměr je pak až 1 : 8. Určitě lze ocenit, že k výpočtu byla použita počítačová simulace, ale stejně si myslím, že její přesnost extrapolovaná do roku 2100 nebude moc odlišná od odhadu racionálně myslícího laika se základním matematickým vzděláním. Nehledě na všechny mnohé další neznámé.
Ale na konci článku autor ztrácí veškeré zábrany a musím říct, že mi to až vyrazilo dech. Z vědce se stává skutečný „varující vědec“ a jeho závěry jsou neúprosné. Cituji :
„Úkolem naší generace a generací nadcházejících je změnit svět v průběhu několika následujících desetiletí tak, aby docházelo k průběžné dekarbonizaci naší planety, zatímco by se postupně eliminoval problém chudoby a hladu.“
Musím se přiznat, že s termínem „dekarbonizace naší planety“ jsem se ještě nesetkal. Autor nejspíš nemá ponětí o roli uhlíku v samotném principu života. Kdybychom po něm chtěli nějaké znalosti např. o koloběhu uhlíku, fotosyntéze, aerobní a anaerobní fermentaci, asi bychom se toho moc nedozvěděli. Ale já mu to nevyčítám, ať se věnuje technickým zařízením budov, určitě v tom bude dobrý. Ale dekarbonizaci ať ponechá v gesci samotného pekla. Další autorova doporučení papouškují závěry pařížské klima-konference.
Podívejte, milí čtenáři, já nikomu neberu jeho názor na příčiny klimatické změny. Ale opakovaně se setkávám s tím, co jsem výše popsal. Nějaký vědec, který se zabývá vybavením průmyslových budov, dojde k závěru, že když bude tepleji, bude se muset víc klimatizovat. A to se potom vydává za „vědci varují“. Já se svým selským rozumem vidím, že situace je v tomto případě nadějná. Máme tady objekt, který může být energeticky produktivní. Nechť se tedy vědec, který práci s energií nerozumí(ale rozumí jiným věcem, snad) spojí s vědci, kteří tomu rozumí a přebytečnou energii využijí, uloží nebo jinak zužitkují. Je to v tomto případě lepší situace, než kdyby se ochlazovalo(což také hrozí). Roli vědců bych rád viděl v řešení problémů a ne v tom, že před problémy varují.
A co se týká role uhlíku na naší planetě Zemi, doporučuji učit se, učit se, učit se… Být vědcem nestačí.
