Žňová Jazzová sekce Charty 77 (spiklenecká teorie)

Ono se ne nadarmo říká "na každém šprochu pravdy trochu", což není příliš spisovné, zato to ale je pravda. Můj milý kolega Ivo Rottenberg, kterého znám ještě z doby našeho působení na Lidovkách uveřejnil včera zajímavý článek.

Článek se jmenuje Jak to vlastně mohlo být? a rozebírá to, co většina špionážních románů ať již fikcí nebo knih psaných bývalými agenty. Nejde o nic více a o nic méně, než o to, co kdysi dokázali Džeržinského chlapci v Moskvě.

Popisuje to americký spisovatel Norman Mailer ve své knize Duch děvky a oslím můstkem řeknu, že dívka na tomto obrázku od Maxe Švabinského:

https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRwPnGQpHq8EW_xI40Vjlwk1spvV3P0qGNInkjziSn717UcuZar

zcela určitě žádnou děvkou není, i když ukazuje prakticky veškeré své vnady. Ale je poctivě pracující mladou, dobře stavěnou ženou bez oděvu, která znázorňuje veselý průběh žní a dožínek, kdy ji později nějaký statný chasník povalí do stohu.

A oslí můstek končí tím že dívka na obrázku, který visel u mého tatínka v kanceláři a já jej jako dítě a později i dospívající dítě kradmo obdivoval.

Protože, vykřiknout naplno své nadšení nad její prsy a pussy (docela se to rýmuje, že?) před tatínkem (letos by slavil stovku) nešlo.

A a to dívka jakoby tančí a má v ruce srp. A tím oslí můstek končí, jde samozřejmě o Karla Srpa, který se v současné době, patrně dost nechtěně, proslavil. A jaká je tedy ta souvislost našich spikleneckých teorií:

1. Moskva, 20. léta. Spisovatel Norman Mailer popisuje, jak se sovětské NKVD nebo jak se ta tajná služba vlastně jmenovala, povedl husarský kousek.
   Vybrala si z prostředí moskevských intelektuálů jednu důvěryhodnou osobu a tu, vlastně bez její vědomé účasti na tom triku, použili jako návnadu.
   A na tu návnadu se v Moskvě nakonec chytila většina potenciálně odbojných lidí a NKVD je měla skvěle pod dozorem.
   Kompaktní kolektiv se samozřejmě daleko lépe sleduje a hlídá.
2. Praha, počátek 60. let. Pan Rottenberg popisuje, jak chtěl, spolu s kamarády, založit jakousi fono-sekci, což by mělo mít něco společného se zvukem.
   Ministerstvo váhalo, ale vdova po Juliovi Fučíkovi Gusta, prohlásila, ať jim to povolí, že alespoň budou všichni pod dozorem.
3. Praha, rok 1969. A zde se blížíme k oné spiklenecké teorii pana Rottenberga, že vlastně Karel Srp, jsa zverbován a pověřen StB založil Jazzovou sekci, aby vlastně všechny ovečky byly v jednom chlívku.
4. Praha, rok 1977. A prostou extrapolací této teorie dospějeme k závěru, že s Chartou 77 to mohlo být naprosto stejně, jak uvedeno v bodech 1, 2, 3.
   Takže, podle mého mínění, mohla Charta plnit dokonce dva úkoly:
   Navenek působit jako "opozice" komunistickému režimu, přičemž nikdo ze Západu již nezkoumal, jaké má vlastně priority, čeho chce vůbec dosáhnout.
   Uvnitř státu, tedy vlastně pro vnitro být účinným prostředkem pro dozor nad "odbojníky", velmi podobně, jako tomu kdysi bylo v Moskvě.

A na závěr citát z článku kolegy Rottenberga:

Pochybnosti o registraci fonoklubu tehdy jednoduše rozptýlila Gusta Fučíková slovy: "Odsouhlaste to. Alespoň je budeme mít pod kontrolou a také poznáme všechny členy." A právě tento motiv mi zazvonil v uších při zmínce, jak konfident StB zakládal Jazzovou sekci. Ano, budeme mít ty hlavní pod kontrolou a Srp bude mít zásluhu. Jenže on si začal myslet, že jde skutečně o jeho zásluhu, a tak se prozradilo jeho "krytí", proto ho pro výstrahu, že se nikdo beztrestně nevyváže, prostě zašili.Zdroj: http://rottenberg.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=582823