Žádné další omluvy Sudetským Němcům

Omluva, an sich, tedy jako taková, může mít jak pro viníka, tak i jeho oběť či oběti velmi útěšný charakter. Ale nesmí být vynucována.

Tak například onen nešťastný polský šofér kamionu, který zabil tři lidi, hodně jich zranil a způsobil "nebetyčné" škody, by se možná sám rád veřejně omluvil. Zda opravdu, to samozřejmě nevím, ale taková omluv aby mohla být účinná.

Ovšem představa, že mu parta zdejších samozvaných a rychlokvašených inkvizitorů bude do vazební věznice psát maily typu: "Už jsi se ty gaunere omluvil?" je jako z jiného světa a přesto se dnes a denně v praxi blogu opakuje. Samozřejmě, s jiným podtextem.

Vražda, jako úmyslné usmrcení jiné osoby či osob, zůstane vraždou za všech okolností. A mnohde jinde na světě, třeba v USA by to, co zde projde jako úmyslné ublížení na zdraví s následkem smrti by tam automaticky bylo bráno jako vražda. Třeba střelba kuší do zad oběti.

Vražda je vraždou, ale okolnosti jsou vždy trochu jiné. Nelze srovnávat úkladnou, týdny připravovanou vraždu elektrickým proudem s vraždou v hádce či afektu. Mrtvola je sice stejně tuhá, ale hodnocení té vraždy je zcela jiné.

A zde narážíme na velmi častý rozpor v hodnocení vražd spáchaných nacistickým Německem a vraždami, spáchanými zpovykanými českými "vlastenci" z nichž mnozí tím chtěli zakrýt svoji spolupráci s okupační mocí.

Zvěrstva, spáchaná nacistickým režimem, byl zvěrstva vyšší kategorie. Počínaje ideologickým spiskem Mein Kampf, přes Norimberské rasové zákony až k deportaci Židů a ostatních "méněcenných ras" do koncentračních táborů, kde nalezli smrt.

A jistěže mezi nimi byly také ženy a děti. A bylo jich podstatně víc než těch umučených "českými vlastenci", ale spíše zločinci. Jenomže ty vraždy se odehrávaly jaksi v "kempu", jak by se koncentračnímu táboru mohlo i říkat.

Na druhé stran zločiny českých lidí se většinou, ale ne vždy, odehrávaly na očích veřejnosti. Tak třeba masakr v Ústí nad Labem, který se odehrál dne 31. července, si vyžádal asi sto obětí, usmrcených nejrůznějším způsobem.

Sudetoněmecké prameny uvádějí skoro 3.000 obětí, ale bez nějakého solidního zdůvodnění. Tolik lidí ani nebylo nezvěstných a i z logistického se to zdá v jednom dni jako neproveditelné. Ale jako argument dobrý, že?

Klidně se dá říci, že za jeden den Češi zabili více Němců než Němci v Malé pevnosti Terezín Čechů za celou dobu války. To jsou ale velmi falešné počty a mají jediný úkol. Nastolit v našem národě vědomí, že je za hrůzy druhé světové války zodpovědný. 

Tak tomu ale není. Za jednotlivé hrůzné činy jsou odpovědní jejich pachatelé a nikdo jiný.

A protože naprostá většina z nich již není naživu a nemohou se proto zodpovídat, je nezodpovědné a škodlivé neustále vytahovat staré případy a přiživovat si na nich svou politickou pověst dalšími a dalšími omluvami.

Tím jenom sami sebe tlačíme do pozice jakýchsi "viníků", zatímco Německo je prezentováno do pozice jakýchsi Mirku Dušínů, kteří už přece všechny přiznali, doznali, denacifikovali, demokratizovali a proto už nemusí dělat vůbec nic a jsou přesto mistry světa.