I pan Hermánek má své dny (= světlé chvilky). Pokud čtenář přetrpí pubertální vytahování se milostnými úspěchy, může za druhou polovinu dokonce udělit karmu.

Dost mimo realitu, ostatně jako celá Hermánkova existence. Lže si do kapsy už od dob pilulkovo-opilecké dekonspirace.

Že já ty nesmysly čtu.

Velmi výborně napsáno.

Já děkuji.

Někdo v diskusi nadhodil Dubčeka. Ten byl vybrán záměrně, před tím byl jako velvyslanec někde(?), a situaci u nás dost dobře neznal. Takže se výborně hodil jako ten, kdo to nezvládne, protože netušil, jakou pakáž má kolem sebe. Nebýt té svoloče, která byla v Moskvě žalovat, tak se nic nestalo. Větší vinu má snad gen. Svoboda, který ty darebáky mohl znát a tušit, čeho jsou schopní.

A tragická Dubčekova smrt napovídá, že věděl něco, co se nemělo dostat na veřejnost. Viz aktovka s dokumenty, která údajně po havárii vozu zmizela.

Byl jsem si místo havárie prohlédnout (je tam pomníček). Tady se mohl vyvalit jen absolutní moula začátečník nebo ochmelka. Však řidič byl .... víte členem čeho. Ten trik s vozem je v každém druhém trileru.

Byla to jasné sebevražda: v dopise na rozloučenou stálo - když jsem čistil zbraň, náhodou vyšle rána.

A k blogu samotnému: probůh, už zase?

Máte to, Pavle, trochu popletené. Alexander Dubček býval šéfem KSS a na místo velvyslance v Turecku byl odstaven až po dubnu 1969.

Ale ta nehoda je vážně trochu divná, ale Dubček zahynul ze stejné příčiny jako Lady Di. Nebyl připoután.

také si myslím, že mají Němci těžké trauma z holocaustu a nekonečný pocit viny. Přál bych jim, aby se od toho oprostili a byly opět normální...myslím realističtějším národem.

"oprostili a byly "

Základní myšlenka toho blogu se mi v podstatě líbí. Přirovnání Německa k člověku v podmínce je podle me trefna. Jen se na me nezlobte, ale když se mám dobrat k odstavci který za to stoji přes deset dalších ve kterych je vata mnohdy dost spinava, tak me to moc nebaví :-/

vystihl jste to dokonale

Vaše vysvětlení nepochopitelného chování německých politiků Němcům lichotí. Sám si to nemyslím. Na Němcích jsem neviděl lítost ani pokoru v letech mnohem méně vzdálených od holokaustu než je dnešek. Na vojně 1965-1967, tudíž 20 let po válce, jsem sloužil v Podbořanech a Doupovských horách jsem byl pečený vařený. Držím stráž u Kyselky. To byla rozvalina budovy, ve které asi kdysi stáčeli minerálku a voda tam pořád vytékala z rezavého potrubí a byla tak osvěžující, že jsme ji v konvích vozili do tábora. Najednou mercedes se západoněmeckou značkou. Zastavím ho a vysvětluji, že v prostoru se střílí z tanků. On vytáhne automapu a ptá se kudy má jet do Karlových Varů. V ní všechna jména obcí německy a hranice Čech bez Sudet. Ta mapa byla nová a jeho chování zpupné a zpanštělé.

On je, pane Bicero, obrovský rozdíl mezi chováním Němců doma a v zahraničí, zvláště tom východním.

A také je velký rozdíl mezi myšlením a chováním prostých lidí a politické elity. Naprosto stejně, jako u nás.

myslím, ža autorova věta z tohoto blogu vysvětluje všechno... citace " společnost, sice komunistickou, ale mnohdy již docela přijatelnou"

Jistě, stálo to za starou belu, ale mohli jsem cestovat. To Dubček s osmašedesátníky zničili.

Brežněv se sice narodil na Ukrajině, ale ruským rodičům, Stalin se narodil na pomezí Gruzie a Osetie a mohl být docela dobře Osetinec, on sám o svém původu docela mlžil. Když už tedy kádrujete podle národnosti, patrně jen proto aby záporňáci nebyli náhodou rusové.

Já nekádruji. Je jsem ti jen shrnul.

Tak Džugašvili nebyl Gruzínec? A co, kdyby se maminka spustila s nějakým Enuitou?

A nebyl ten Brežněv náhodou Čuvaš, což je ugrofinský kmen?

Ano a v době I. sv. války ještě Putin nebyl na světě a proto je apriori nevinný ve všech směrech.

Extrapolujte to prosím, trochu.