Ve jménu Božím, na Barnevernet bratři! ... a na množství nehleďte!!!

Sociálka je možná ta nejtěžší veřejná služba vůbec. Protože je naprosto jasné, že skoro vždy se někomu nezavděčí. A to buď proto, že koná málo nebo, že koná moc. Zamlada jsem tomu říkali: "prase, aby se v tom vyznalo".

A tehdy jsme nad sebou měli bdělou KSČ s její armádou, bezpečnostní, železničním vojskem a dalšími donucovacími složkami tak, abychom si všichni museli myslet to samé. To se ale nezdařilo a nedaří se to ani nyní.

O to více překvapuje, jak se během uplynulých několika let, hlavně pak vloni dokázal sešikovat takový šik nadšených českých "protibarnevernetových" bojovníků, že se o to začalo zajímat nejen norské velvyslanectví, ale i Česká televize.

Legrační přitom je, i když slovo legrace zde asi není příliš na místě, že to ti naši "Boží bojovníci" vzali zgruntu a spolu s Barneternetem vylili s vaničky i celé Norsko.

Když zadáme do CML (Centrální mozek lidstva) větu Norsko krade děti, dostaneme Přibližný počet výsledků: 37 100 (0,44 s) 

A to vůbec není, na tak malou zemičku málo. Nevím, co norská velvyslankyně na to, ale už ví, že českého prezidenta nesmí zlobit a nesmí děti krást. Protože, když to bude dělat, stihne ji spravedlivý hněv našeho lidu a jeho vrcholný reprezentant ji zamezí vstup na Hrad.

Když se z té nesmírné potupy paní velvyslankyně vzpamatovala, odjela do Oslo, nikoli pro Nobelovu cenu, ale vysvětlit, cože ti Češi tak blbnou? A nahlíženo na věc z rozumového hlediska, je potřeba se zeptat na dvě věci:

1. Odporuje odebrání dětí paní Michalákové norským zákonům a zvyklostem nebo to je pouze nezvyk na cizí prostředí?
   Jinými slovy, byly by ty děti takto odebrány i u nás?
    
2. A ta druhá otázka úzce souvisí s tou první: Jsme si jisti, že nám paní Michaláková říká pravdu, celou pravdu a nic nezamlčuje?
   To nevíme, protože ji do hlavy nevidíme a nevidíme ani do spisu, který je přísně důvěrný a Barnevernet ho nesmí, ani kvůli své obhajobě, zveřejnit.

Ale, jak víme ze zkušenosti, národ a lid český se s nějakým velkým přemýšlením moc neunavuje a jde hlava nehlava za tím nejlepším sloganem. A slogan, že "Norsko krade děti" je samozřejmě skvělý a lidé jdou jako šli druhdy za Krysařem z Hameln.

Taková věc je ovšem pro obě strany velmi nebezpečná. Vykřikovači "Norsko krade děti" riskují, že jim z toho nadšení až nenávisti rupne v bedně a čeští krajané, žijící v Norsku, zase riskují, že jim ta bedna praskne z neustálého poklepávání si na hlavu, že se lidé v tom Česku zbláznili.

Česká televize nelenila a vyslala, snad přímo z vůle proklínané Nory Fridrichové, televizní štáb, aby se celé té záležitosti podíval na zoubek. A co jsme se dozvěděli? Samozřejmě, pravý opak toho, co se vykřikovalo při pochodech po Praze.

Dnes každý může ten pořad Norské mýty shlédnout a učinit si obrázek. Já jsem nevěřící Tomáš a hned tak někomu jeho propagandu nezbaštím. A i tady jsem samozřejmě opatrný. Ale v každém případě vidím na jedné straně sporu hysterii a na té druhé racionální svědectví o skutečnostech.

Legrační přitom byl krátký rozhovor s europoslancem Tomášem Zdechovským. Tak ten, na dotaz ČT, co si myslí o onom protestním dopisu, který podepsalo asi 50 našich krajanů, žijících v Norsku. Jeho reakce byla naprosto stejná jako kdysi reakce komunistických funkcionářů.

Co to je za člověka, ten Havel? Jak to, že si osobuje právo nám něco říkat? Toho musíme dobře prověřit a také nechat dobře hlídat.

A pan europoslanec Zdechovský, který si z tohoto případu udělal dojnou krávu pro své příští zvolení, protože post v Europarlamentu takovou dojnou krávou je. A pro její znovuzískání je potřeba učinit maximum, což on činí. Snad i s nějakým Nečesaným.

Tady asi pan poslanec začichal slávu podobnou slávě TGM poté, co se zastal židovského mladíka Leopolda Hilsnera. Ale obě situace jsou diametrálně odlišné. Hilsner vraždit nemohl z principu věci, zatímco Nečesaný ano. Ale jako Pí Ár dobré, pane europoslanče.

Já nevím, jak je to správně. Nemám tolik objektivních informací.

Ale, v každém případě si myslím, že střízlivá argumentace je lepší než šaškování na ulicích a jakkoli nikomu ve veřejném shromažďování nebráním, tak si myslím, že v případě péče o děti je zbytečné, kontraproduktivní a škodlivé.