Václav Klaus není Bůh a tak se tedy občas může i zmýlit.

Ale není tomu tak příliš často. Já osobně si myslím, že asi tak 80% toho, co Klaus řekne se nakonec splní a to je procento značně velké. Jiní si zase myslí, že Klaus, na co sáhne, to zkazí a další si totéž myslí zase o Havlovi. Prostě, není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.

Václav Klaus je již celá léta terčem posměchu jako „klimatolog, který se vědcům plete do řemesla“. Pravda je ale zcela opačná, vědcům se do řemesla pletou aktivisté zastávající teorii Globálního oteplení, která s vědou má jen velmi málo společného. A sice to, že mnozí úplatní vědci (ostatně, kdo je neúplatným, že?) dělají aktivistům a politikům stafáž v IPCC (Mezinárodní panel pro změny klimatu). A tam je samozřejmě každý názor, který by člověkem způsobené změny klimatu popíral, velmi nežádoucí, zatímco prebendy plynoucí z členství v tomto panelu (prestiž, cestování na kongresy a podobně) jsou pro mnohé velmi žádoucí.

Kolega bloger Jaromír Petr o tom napsal v sesterském či bratrském blogu BB LN velmi zajímavý článek: Geoengineering v Půlnočním království. Jde o to, že britští vědci chystali pokus s obřím balónem, zavěšeným asi kilometr nad zemí na Norfolkem, ze kterého by byla rozprašována voda za účelem lokálního, nikoli globálního ochlazení. Samozřejmě i laikovi je zcela jasné, že takový pokus žádné dalekosáhlé důsledky na klima, ať lokální či globální, mít nemůže, ale oteplovací aktivisté jsou ostře proti. Bojí se, že by se jim nabouralo jejich dogma, které tak namáhavě za pomocí lží, manipulací a nátlaku prosadili.

Takže, nyní je zcela zřejmé, proti čemu Václav Klaus bojuje. Nikoli proti seriozním vědcům, kteří někdy úspěšně a někdy neúspěšně bádají, ale proti politické manipulaci zastírající se vědou. Autor článku to říká jasně: „Ekologičtí aktivisté ale rádi lížou smetanu pravomocí a neradi koušou do tvrdé kůrky zodpovědnosti. Významně přispívají k formování společnosti, kde jedni mají pravomoci bez zodpovědnosti a druzí naopak zodpovědnost bez pravomocí. Nastolují chaos, v kterém už si zodpovědnost připouští jen málokdo a většina společnosti se pouze rve o to, kdo si přisvojí více pravomocí a kdo bude určovat pravidla hry tak, jak mu to vyhovuje. Není zapotřebí bujné fantazie k tomu, abychom si dokázali představit, kam asi taková společnost směřuje. Stačí se podívat kolem sebe.“

Ostatně, o tom lízání smetany a nejen té ideologické, ale i té skutečné, podpořené penězi, ví naše společnost již opravdu hodně. Vždyť kolik roků již platíme stále se zvyšující „Daň ze zelené vyčůranosti“ ve formě příspěvků na tzv. „Obnovitelné zdroje energie“, jejichž jediný skutečný přínos je do kapes jejich provozovatelů a před nimiž Václav Klaus již celá léta visionářsky varuje. Ovšem lidé se velmi rádi nechají alarmisty tahat za nos, s tím nic nenaděláme.