Teď už chápu procesy 50. let...

Kdy davy zfanatizované zarytým stalinistou a pozdějším "demokratem" Jiřím Rumlem a dalšími žádaly pro M.Horákovou trest smrti. Vyjádřit tehdy pochybnost nad její vinou hrozilo návštěvou StB a vyjádřit dnes pochybnosti nad vinou "piráta Laciny" znamená vydat se všanc všeobecnému posměchu a opovržení.

Člověk se dozví, že patrně vůbec nemá papíry nebo naopak, papíry má, ale jezdí pirátsky. Nebo také, že situaci na dálnici posuzuje z okénka autobusu a zcela nejlepší a nejkratší "polemický" diskuzní příspěvek je: Byl jste tam? Ne. Což je samozřejmě krutá pravda, opravdu jsem v ten okamžik onoho incidentu na tom místě dálnice D1 nebyl, i když mi tato komunikace opravdu není cizí. Více projetou mám jen R10 na Turnov a posléze R35 na Liberec. Ale nebyl tam ani ten diskutér, že?

Půvabné ale je to, co mě právě napadlo. Bráno přesně podle současné právní úpravy, tak by možná, říkám možná, tu nehodu prostě policie vůbec nemusela řešit. Kdyby škoda na obou vozidlech nepřesáhla v úhrnu 100.000,- Kč a nedošlo ani ke zranění ani ke škodě na majetku třetích osob, tak by volání policie asi bylo zbytečné. Tak tomu samozřejmě nebylo, ale pochybuji, že škoda přesáhla 200.000,- Kč a o žádných zvláštních zraněních nevím.

To, co z této, pokud se týče následků, naprosto banální nehody, udělalo "hit roku" je onen videozáznam a tvrzení o úmyslném vytlačení z dálnice a na slově úmyslně se láme chleba. A největším důkazem "úmyslu" je onen inkriminovaný videozáznam z mýtné brány, který "jasně ukazuje", jak jedno auto "vytlačuje" druhé auto z dálnice. Ale je tomu opravdu tak? Není to spíše jako s tím kouzelníkem - iluzionistou, který nás donutí vnímat něco jiného než co se ve skutečnosti děje?

Nechci to neustále rozpitvávat. Stejně se mi nakonec všichni vysmějí, ale jedno slovo, a to slovo pochybnost, jak se zdá valná většina našich občanů a zdejších čtenářů vůbec nezná. Já přece netvrdím, že to nemohlo být tak, jak zní rozsudek a co si většina lidí myslí. Otázkou pouze je, zda soud nesoudil podle toho, co si většina lidí myslí a aby tak uspokojil veřejnou poptávku.

Vím, nikomu do hlavy nevidím. Ani Lacinovi a ani té řidičce. Ale jasná je jedna věc, tu vůbec nikdo nezpochybnil. A sice, že mezi osádkami těch dvou vozů došlo k silnému neverbálnímu konfliktu. Že by osádka druhého auta slyšela, co na ní kdo z toho prvního křičí, tak to prakticky vylučuji. To se děje snad jen v amerických filmech, tam ale po dálnicích také jezdí podstatně pomaleji.

A pochyby mi velí prozkoumat i jinou alternativu. A sice tu, že nejen Lacina, ale i ta řidička Mazdy mohla být z toho konfliktu pěkně vystresovaná. A asi i víc než sám Lacina. A v okamžiku, kdy Lacina udělá tu fatální chybu v zrcátku nevidí auto v pravém pruhu (ti, kdo tvrdí, že se jim to nikdy nestalo také nikdy pořádně neřídili.) a nepřesvědčí se pootočením hlavy, že pravý pruh je volný a začne se zařazovat, vystresovaná řidička ve snaze zabránit střetu strhne volant.

A to vše píši nikoli proto, že mám v oblibě Plzeňské pivo, které Lacina zastupoval, ale proto, že nerozumím, jak může většina národa být tak zabedněná a nevidět, že skoro každá situace, a takováto obzvláště, má ne jedno, ale několik možných vysvětlení a jejich kombinací. Samozřejmě, nikdo z nás v těch autech neseděl a skoro nikdo z nás tu situaci naživo neviděl a je také zajímavé, že, kromě přímých účastníků konfliktu, nejsou vůbec žádní přímý svědci.

Prostě si myslím, že každá věc by měla být posouzena ze všech stran, nestranně a nikoli pod vlivem zmanipulovaného veřejného mínění. A to se nestalo ani v případě Laciny, ani v případě žhářů z Vítkova. Vždy byl ten rozsudek jaksi neformálně napsán předem, aby se veřejnému mínění zalíbil. A bohužel, paralela s procesy padesátých let tady není zas až tak nepřípadná.