Také chcete zůstat v Evropě?

Já se musím přiznat, že moje znalosti dějepisu a vůbec schopnost pojmout dějepisná data, je prachmizerná. Pokud nejde o něco, tak snadno pochopitelného jako jsou mnohé přírodní zákony, do hlavy mi to neleze a neleze. Jakož takož jsem pochopil dobu Jindřicha osmého a jeho dcery Alžběty první, ale k tomu jsem potřeboval shlédnout několik filmů a jeden televizní seriál.

Nicméně, jako technik jsem usoudil, že trocha kultury nikoho nezabije a před mnoha lety vzal děti do Památníků národního písemnictví na Strahově. Znal jsem to tam dobře, párkrát jsem si to tam jako průvodce západních cizinců proběhl, ale popravdě řečeno, po pár návštěvách jsem byl již znuděn, koupil u kasy turistům lístky a šel na pivo do hospody U Černého vola.

S manželkou a dětmi jsem ale do hospody nešel a poctivě jsem vedl výpravu přes celou expozici. A zaujalo mě to, čeho jsem si předtím nikdy nevšiml. Byla to mapa nejstarších evropských univerzit, kde Praha byla na pátém místě. Před ní byly pouze Oxford, Cambridge, Sorbonna a Boloňa. A v Německu? Pusto-prázdno, vůbec nic. Ne nadarmo má Berlín ve znaku medvěda. Jen pro informaci, Humboldtova univerzita byla založena roku 1810, skoro pět století po založení Univerzity Karlovy (1347).

Je tedy zcela nepochopitelné, jak vůbec někdo může vzít do úst tak příšerný žvást a hovořit o „setrvání“ v Evropě. V Evropě jsme odjakživa byli, jsme a budeme a Praha je dokonce považována za jakýsi strategický a kulturní střed Evropy. Účelově je tady zaměňována Evropa s EU a možná ještě úžeji s Eurozónou a bruselskou administrativou. Svým způsobem je totiž ona smlouva o rozpočtové odpovědnosti podobná tomu, jako kdyby rodiče říkali svému dítěti: Tady nám podepiš, že až začneš vydělávat, dáš nám ke schválení všechny své výdaje.

A pokud někdo tvrdí, že to není další krok k evropskému superstátu, tak je buď hloupý nebo navedený. Já se přiznám, že jsem naivně pro vstup do EU hlasoval a když jsem hned ve druhém týdnu května 2004 vezl pro firmu z Balkánu použité telekomunikační ústředny, jásali jsme s řidičem dodávky, že už na maďarsko-slovenských a slovensko-českých hranicích nemusíme čekat. No, jo, ale to byl výdobytek EHS, nikoli EU. EHS, jak už bylo mnohokráte řečeno, byl ten správný stupeň evropské integrace. Vše ostatní navíc je již socialistická politická nadstavba, s „třešinkou na dortu“, která se jmenuje EURO.

A onen podpis na zmíněné smlouvě není nic jiného než jeden z dalších malých krůčků, které nás dál a dál zatahují do „tenat“ Bruselu. Je to naprosto totéž jako s tou žábou. Pokud chcete uvařit živou žábu, pak ji nesmíte hodit do vroucí vody. Žába pozná nebezpečí a z vody vyskočí. Pokud ji ale hodíte do vody studené a začnete ji pomalu zahřívat, tak si žába lebedí jaké je ve vodě pěkné teplíčko a když se voda stává příliš horkou, tak už nedokáže vyskočit a uvaří se.

Nebo ještě jiný příklad. Určitě mnozí z vás napínali volejbalovou nebo tenisovou síť. To zařízení se jmenuje rohatka západka a vyznačuje se tím, že po každém dalším napnutí sítě o jeden zub zapadne západka a nedovolí, aby se ozubený kotouč otočil zpět a síť povolil. Nejsem historik, ale ty zuby se do současnosti jmenovaly:

• Maastrichtská smlouva o EU
• Smlouva z Nice
• Evropská ústava – neprošla referendy ve Francii a Nizozemsku
• Lisabonská smlouva – přemalovaná Evropská ústava, kdy referenda již byal zakázána nebo bylo vynucené opakování (Irsko)
• Smlouva o rozpočtové odpovědnosti – další krok pro svázání členských států diktátem Bruselu
• ………Co bude následovat, ví jen Bůh, ale povolení šroubů či rohatky-západky se nedá očekávat

Na budoucnost se prostě musíme zeptat Rádia Jerevan