Současná i prošlá tabu. Ta nám tedy zalamují hlavu...

Tabu let 1948 -1989, rok 1968 byla zcela jasná. Nešlo se dotýkat několika základních vět, tzv. postulátů. Byla to, ale nejen, vedoucí úloha KSČ. Nevím, jestli splašenci, kteří chválí vývoj roku 1968, si kdy uvědomili, že toto dogma nebylo nikdy napadeno a jen zřídkakdy vůbec bylo zmíněno. Prostě o tom se nediskutovalo a pokud si někdo myslí, že 2000 slov byl nějaký protistranický trachtát Ludvíka Vaculíka, tak ať si dá studenou sprchu. Nebylo to nic jiného, než stranický návod, jak to v KSČ dělat "trochu jinak".

Ale "trochu jinak" vůbec neznamenalo, "proti straně". To ani náhodou. Ani jeden z vnitrostranických podporovatelů onoho "progresivního vývoje" v roce 1968 nepřemýšlel ani náhodou o tom, že by KSČ pustila svoji vedoucí úlohu ve společnosti.

To by přece znamenalo ztrátu privilegovaných pozic všech budoucích "disidentů z nouze vyhozených". O tom absolutně nikdo nepřemýšlel. Pouze se lidu mazal kolem huby med o "socialismu s lidskou tváří", ale nikdo, ani ti mazalové, nevěděl, jak by to v praxi mělo vypadat.

Ale konec minulosti a vzhůru do žhavé současnosti. Co je dnes to největší tabu současnosti? No, samozřejmě, Velký letištní kormidelník nebo lépe řečeno dispečer. O něm nelze ztratit jiné než předem předepsané a schválené slovo.

Tak třeba zmínit se o tom, že asi býval dobrým milencem, vůbec nepřichází v úvahu. To přece nositel bustičky, která upomíná na slavný film s Charltonem Hestonem v hlavní roli přece nikdy nemohl. A nastěhovat si do chaloupky Jitku "Řeknijakmidupoukrálíkovou", to už vůbec ne.

A vzhledem k tomu, že příčina smrti velikána nebyla nikdy zveřejněna, tak jsem před asi půl rokem viděl na Internetu obrázek asi 35 leté Angličanky umírající na následky abusu C2H5OH. No to by byl naprostý škandál, neodpustitelná díra v pověsti "legendy". I když nakonec, ten Churchill taky, že?

Prostě Havel je tabu No. 1 a přes to vlak nejede. Ale spolu s ním jsou spojena další, tzv. sekundární tabu a sice o tzv."disidentech", správně komunistických disidentech. Mnozí z nich sice tvrdí, že z KSČ odešli dobrovolně, mrskli jim legitimací o stůl, ale to nešlo.

Pro tyto, do KSČ kdysi velmi silně zažrané lidi. Mohu jmenovat jen ty, o kterých je občas zmínka. Dobrovský, Dienstbier, Ruml, Šiklová a velmi  mnozí další prostě po žádném pádu socialismu netoužili. A proto se také při tzv. "neřízené revoluci" v listopadu 89 chovali tak, jak se chovali.

Oni totiž čekali na tzv. "Mírný pokrok v mezích socialistických pravidel", který měl být dohodnutý Mezi Adamcem a Havlem, a který 17. listopad 1989 překazil. A z toho plyne mé nezvratné přesvědčení, že "Disidenti made in KSČ" prostě demokracii a kapitalismus nechtěli.

A nakonec něco osobního. Musím to tak říci "banda naivů zde" věří v upřímnost přeměny věřícího komunisty v demokrata, ale nevěří v upřímnost přeměny někoho, kdo pracoval pro peníze a nikdy se ideologicky nazaháčkoval.

A věřte mi nebo ne, tlučte mě nebo ne a nebo si mě dle libosti proklínejte, tak pracovat za peníze je vůbec ten nejlepší nápad, jaký člověk může mít. A pokud jsem u toho někomu nevědomky a nechtě ublížil, tak ať se prosím přihlásí.

A hlavně, žádné přeměny nebylo třeba. Ani StB nikomu do hlavy nevidí. A pokud mě někdo napadne a urazí příliš, tak toho prostě a jednoduše bez skrupulí smažu a může přitom vřískat jak chce. Že pane plevelná rybo?