Smí se americký prezident mýlit? Někdy i musí.

Dobrého leadera velmoci tvoří několik faktorů. Za prvé, deficit demokracie a za druhé praxe v tajných službách. Protože, příliš demokracie v krizi škodí a krize je mezi velmocemi vlastně neustále. Jenom stupeň té krize se mění.

A to jsou také důvody, proč je Vladimír Vladimirovič Putin při vedení svého státu úspěšnější, než běžný americký prezident. A otázkou je, zda Donald Trump z této šablony vypadne nebo bude prostě nucen v ní pokračovat.

Již to zde někdo psal a tak se omlouvám, že to nebudu hledat a spokojím se s citací zpaměti. Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bylo pro Demokraty obrovským šokem a oni od té doby hrají na "ruskou kartu".

Pokouší se dokázat, že DJT je ruským agentem nebo přinejmenším, že mu Rusové dopomohli ke zvolení. A on jim za to musí být nějakým způsobem vděčen. A to by ho, skutečně, tu prezidentskou funkci mohlo stát.

Ať si kdo chce, říká co chce, tak námořní základna je cennější než letiště. Letiště totiž mohu, za pomoci techniky, postavit skoro kdekoli. Námořní základnu nikoli. Ta požaduje více předpokladů. A proto měl také Pentagon takový zájem o Sevastopol.

Ten "rusáci" uhájili a zbývá co? Zbývá Tartus. a já se dokonce domnívám, že to ukrajinské ortodoxní Majdanské jaro 2014 bylo odvetou za Sýrii. Za to, že Rusko neopustilo Asada a uhájilo tamní základnu Tartus, mělo přijít o Sevastopol.

Ale, to jen taková moje teorie. Nejsem americkým prezidentem a nehrozí mi impeachment za kouření doutníků a znečišťování dívčích šatů v Oválné pracovně jako Clintonovi  a nyní, alespoň hypoteticky, Donaldu Trumpovi.

Každý se někdy uřekne. A Donald často mluví rychleji, než myslí. Takže, když před krátkým časem prohlásil, že syrský prezident Bashar al-Assad, zkráceně Asad, je politickou realitou, udělal asi zásadní chybu.

Asad totiž Rusům ponechá Tartus a tím je posílí nebo alespoň neoslabí. Ale, vzít zpět vyřčené nejde. To prezidenti, ani s Peroutkou, nedělají. Ale, je možné na základě "drastických obrázků" změnit názor a provést jakési "bouchnutí pěstí do stolu".

Vrabci na střechách si už štěbetají, že to nebyl ani Sarin a ani chlor z vrtulníků. Že prostě syrští vzbouřenci, možná pod vedením kvalifikovaných agentů, sehráli ono monstrózní divadlo, kterým se celý svět nechal oklamat.

Že by Donald Trump byl tak hloupý a zbaštil to i s navijákem, si nemyslím. Ale, skvěle se mu to hodilo. Ale myšlenku, že si to sám objednal, si nepřipouštím. Jen ta rychlost provedení by mě překvapila. Možná ale, že takový scénář byl připraven dávno a teď se hodil.

Takže, ano. Americký prezident se smí mýlit. Ale jen v případě, že je to v zájmu země nebo v jeho osobním zájmu. Jako třeba George Walker Bush s Irákem. Nakonec, ta mýlka se ZHN přece prospěla dobré věci. Nebo snad ne?