Referendum k Letišti Václava Havla?

Když zemřel Leonid Brežněv, tak byl prvním gerontů – novodobých sovětských vůdců, který opustil tento svět ve funkci. A vím, že se tehdy něco pojmenovávalo jeho jménem, snad ledoborec, ale letiště to určitě nebylo.

To v New Yorku byli jinčí kabrňáci. Přejmenovali své letiště na JFK prý hned měsíc po smrti prezidenta. Ale New York byl vždycky levicové město, to bylo vidět i při poslední volbě Baracka Obamy. Kdyby John Hinckley trefil v roce 1981 Ronalda Reagana pořádně, tak by se asi žádné velké přejmenovávání nekonalo.

A až dodnes jsem se domníval, že chicagské letiště O Hara je pojmenováno po nějakém americkém papalášovi, ale kupodivu nikoli. Je to místní pojmenování přesně stejného charakteru jako Praha Ruzyně. A pamětníci si určitě vzpomenou na katastrofu letadla typu DC10, kterému při startu z tohoto letiště upadl jeden motor a přes heroický boj kapitána letadla všichni zahynuli.

Ale zpět k naší Ruzyni. Kdo by měl rozhodnout o přejmenování? Oficiální činitelé nebo tzv. „občanská společnost“? Již dvacet let si marně lámu hlavu, co to vlastně občanská společnost, u Václava Havla velmi frekventovaný pojem, vlastně je? Název to je asi poněkud nepřesný, přesnější by asi bylo „společnost angažovaných občanů“ podobně jako KAN byl kdysi „klubem angažovaných nestraníků“.

Ale jak se mají občané angažovat, aby této definici vyhověli? To je těžké říci protože velmi často jsou činy tzv. občanské značně rozporuplné. Nevím, například, zda se loňské výtržnosti na pražském Magistrátu dají vykládat jako projev občanské společnosti, pak by se ale místo občanská měla tato společnost přejmenovat třeba na společnost potížistů. Ale to by bylo příliš jemné, výraz zfanatizovaní výtržníci by asi vyhovoval lépe.

A takových projevů „občanské společnosti“ by se asi v mladých dějinách tohoto státu dalo najít více. Třeba hnutí Děkujeme odejděte nebo tzv. televizní krizi z přelomu let 2000/2001. Kupodivu, za projev občanské společnosti nebylo ani trochu považováno vystoupení Klausových příznivců po tzv. Sarajevském atentátu v roce 1997 na Václavském náměstí. I když to celkem nepochybně byli občané, kdo jiný, Václav Havel jejich počínání odsoudil velmi tvrdými slovy.

Ve zkratce by se tedy dalo říci, že pojem „občanská společnost“ velmi úzce souvisí s pojmem „pravda a láska“. Kdo občansky přemýšlí a koná ve jménu pravdy a lásky, je občanskou společností a logicky ten, kdo přemýšlí a koná proti základním postulátům a dogmatům pravdy a lásky, není občanskou společností, byť by tisíckrát byl společnostní občanů tohoto státu. Je sice těžké to pochopit, ale když se člověk snaží, tak to jde.

No a co s tím slavným letištěm? Přejmenovat či nepřejmenovat? Já myslím, že „Vox populi vox Dei“, sám jsme to s jedním televizním štábem v prosinci 1989 praktikoval. Prostě se člověka otážete, kdo má být prezidentem, strčíte mu mikrofon pod nos a necháte kameramana točit. Je to oblíbená televizní praktika.

A jak s malými náklady a velkým výnosem praktikovat Vox populi dnešním technickými prostředky? Velmi jednoduše. Byly by dvě DMS (Dárcovské SMS), jedna pro ANO a druhá pro NE. Každá by stála asi 32,- Kč (nevím to přesně) včetně DPH a lidé by tak nejen vyjádřili svůj názor  ještě by přispěli na dobrou věc.

A ta akce by třeba mohla trvat celý měsíc a každodenně by bylo uveřejňováno skóre. Jen nevím, jestli by bylo vhodné omezit počet akceptovaných DMS pouze na jednu DMS na jedno mobilní číslo. To je opravdu sporné a jsou argumenty pro a proti. To už si ale prosím vyhádejte v diskuzi, pokud nějaká bude. Já se od 9:00 budu věnovat pracovnímu procesu.