Propaganda včera dnes; sežral moji bundu pes...

Ne nebojte se, nebudu dělat reklamu triu František Moravec, Lou Reed a Nina Hagen, což by ostatně , vzhledem k okolnostem již ani nebylo možné. Lou Reed krmí svá zvířátka v ZOO již jen na nebeských pláních

Propaganda, an sich, je stará jako lidstvo samo. Již první lidé, aniž by uměli číst a psát a měli ještě velmi slabý Internet, podléhali propagandě. Vždy je nějaký šaman, kouzelník, náčelník, vojevůdce, král, faraón, Ceasar nebo jiný vejlupek, vedli do války a propagandou v zádech.

Tak já bych se chtěl, ve své vědecké práci, soustředit jen a pouze na propagandu audio-vizuální , tedy film a televizi. Žádnýho Čapka nebo Peroutku mi se prosím netahejte. A oslím můstkem jsme v první republice, kdy začínalo rádio, nikoli však televize.

Ovšem, film už byl. A to zcela nepochybně, Hadimrška to dosvědčí. Ale film, snad až na filmové žurnály, byl věcí privátního byznysu. Ale pozor, ani v zemi tak "svobodné" jako USA není film jen a pouze privátní věcí. Pentagon občas přitlačí, třeba ve filmu Top Gun.

U nás v ČSR byl film hlavně byznysem. Dělal peníze a herce slavnými. Ovšem smutnými. Jedna slavná herečka si, když si malovala rtěnkou svou roztomilou pusinku, vždy říkala "krášlím hrob svých dětí". Co tím ovšem myslela, to dodnes nikdo neví.

A filmový byznys se za první republiky rozjížděl skvěle. Největší celebrita, bývalý brankář Sparty Praha, nevěděl, kam s penězi a tak je vrazil do divadla. Byl to ovšem mecenáš s návratem zaručeným. A měl taky větší smůlu než Miloš Havel. Tomu po válce mnohé prošlo.

Jediní, kdo Vlastovi Burianovi mohli konkurovat, byli Osvobození bolševici Voskovec s Werichem. Je podivuhodné, jak se příslušníci jednoho jediného národa tak snadno nechají na politiku nachytat. Vždyť je to naprosto celosvětové. Historický Lev Davidovič Bronštejn a současný Daniel Cohn-Bendit.

Takže dvojice Voskovec-Werich, což byli zcela evidentně levičáci a přesvědčením i komunisté (kdo nebyl komunistou...) využívali své filmy houfně k politické propagandě. Hej Rup, Svět patří nám a po válce samozřejmě též oba Císařové, ten druhý s pekařem asi více, patří k exemplárním příkladům levicové propagandy.

Jakmile však naši zem potrefilo to štěstí, že nás pod svou ochranu vzalo Německo, vše bylo hned lepší. Zemí sice proběhla nějaké epiemie, při níž zahynulo 300.000 lidí, ale co je to proti oněm dvaceti letům, kdy zde vinou SSSR zahynulo, považte snad i 200 lidí.

A tak jako se levosměrný provoz změnil na pravosměrný, tak se i změnila propaganda, směrem k Říši: Naše vojska vítězně postupují vpřed a podobně, bylo snad v každém týdeníků.

Ale české ateliéry a čeští herci natáčeli pro nadřazený vítězný národ furt, pouze jedna herečka se statečně pokusila usouložit říšského ministra propagandy, ale záhy seznala, že to prostě u normálního zdravého jedince nejde. Ten prostě položí šraňky a vlak už přes to nejede.

V "socialismu" byly film a později i televize základním nástrojem propagandy. Kdybych zde měl vyjmenovávat všechny ty filmy, tak tu jsme do února. Ale zajímavý je spor o film Marečku, podejte mi pero.

Pokud chceme vědět, kdo staví jaký dům, tak se doptáme. U filmu to vidíme v titulcích, ale nikdy to hlavní. Kdo a proč ten který film financuje? To ani v titulcích od "Marečka" nebylo. Kdo a proč a s jakým záměrem ten film povoloval?

Ale já to vím celkem přesně. Veselohrou ze strojírenského podniku, který se nachází v městě okresní velikosti a významu ukázat pracujícím, jak pracujícího onoho podniku řeší své pracovní úkoly, jak studují, aby si zvýšily kvalifikaci a jak řádně žijí v rodině. Simple like that, netřeba dál bádat.

Samozřejmě, zdaleka ne všechny filmy byly takto prvoplánově agitační. Byly i jiné, moc pěkné filmy. Namátkou jmenuji Rozmarné léto, Postřižiny, Slavnosti sněženek (není to náhodou všechno Menzel?).

Tam samozřejmě ta prvoplánová agitace není, ale divák má odcházet z kina s dojmem, i když podprahovým, jak krásné filmy se u nás točí. Ale ne každý film se hodí pro každou příležitost.

Já kdysi měl před zkouškou, chtěl jsem se odreagovat a šel na francouzský film Bestie musí zemřít, který byl inzerován jako "napínavá honba za vrahem". No, odreagován jsem z kina určitě nešel, byl to docela těžký psychologický kus.

A jsme ve žhavé současnosti Občanských průkazů. Mě na celé té propagandě mrzí, že když byli u moci komunisté, tak za první republiky bylo špatně a teď je špatně zase za Husáka. To je nesmírně podivné, protože za Husáka se žilo 100xlíp než koncem 40. a počátkem 50.let. O tom se ale mluvit nesmí, to by chartisti přišli do řečí.

Takže, na tendenční filmy, jako je Občanský průkaz se nedívám, protože bych z fleku dokázal spatlat ten děj a asi bych se ani moc nemýlil. Brát to za bernou minci je naprosto dětinské. Ano Ve stínu jsem viděl dvakrát, ale stejně jsem to nepochopil.

V normální policii, pokud nějaký policista opruzuje a nedá pokoj, tak mu seberou odznak a zbraň a pošlou domů na dovolenou. A pokud by příliš moc vyváděl, tak ho nechaj zašít, popřípadě zastřelit. Ale to až v tom krajním případě.

Ale umučit StB? Má to vůbec nějaký historický podklad? Skutečně se něco takového příslušníkům SNB dělo? A z jakých příčin? OK, kdyby byli napojeni na západní špionážní síť, tak OK. Tak by ten děj měl smysl. Ale takto?

Skončím tím, čím je tzv "Product Placement". To třeba automobilka BMW nebo Aston Martin, nevím přesně která zrovna teď, uzavře s "Brokolicí", tedy držiteli autorských práv na agenta 007 smlouvu, zaplatí tolik a tolik děněg, a dá k dispozici tolik a tolik aut k ježdění a tolik a tolik ke zničení.

A přesně tak postupují Česká televize a agentura, která dává filmům granty. Prostě, abys hochu dostal grant na film z "Normalizace", tak tam musí být tolik a tolik hnusných esenbáků, tolik a tolik oplzlých estébáků a nejméně jeden disident, který nechlastá a je věrný manželce a to je Yetti.

A ještě jeden postřeh, jedna moje kamarádky mi v diskuzi napsala:  No. Horší než pelíšky je už jen pupendo