Politická korektnost, mor XXI. století...

Je zajímavé, že s „politickou korektností“ začaly skoro současně obě dvě strany studené války. Zatímco Američané vymysleli například „Afroameričany“, Čechoslováci zase „požárníky“. A kupodivu to udělali i ze stejného důvodu. Slova jako černoch či hasič byla „nehezká“, „nezdvořilá“ a podobně. Černoch se tím ale nestal o nic méně černým a hasič, i když byl „požárníkem“ nepřestával hasit.

Korunu tomu všemu ale nasadil komunistický režim, který horečné zbrojení nazýval „Bojem za mír“.Samozřejmě, že pokud je někdo dobře vyzbrojen, odradí případného útočníka, ale tento eufemismus byl už příliš a tak lidé vymýšleli posměšná hesla, jako: „Souložením za panenství“.

Jakmile se začne proti něčemu bojovat, obvykle se to zvrhne v pravý opak. Například sociální stát se zvrhl tak, že příjemce dávek, ať bílý, černý nebo strakatý často nemá vůbec žádnou motivaci do práce jít a prostě přežívá na dávkách. Jistě, jsou lidé těžko zaměstnatelní, o tom žádná, ale spousta by jich práci našla, ale „nevyplatí se to“.

Jinými slovy, vyplatí se žít na dávkách než jít za skoro stejné peníze do práce. Můj laický rozum mi k tomu ale říká, že tady je něco systémově hodně špatně. Dnes ráno jsem jel z práce tramvají a sledoval, jak zaměstnanci TSK kosí trávu u trati. Byli dva, samozřejmě slušně placení, k tomu jeden velký kombajn a valník na posekanou trávu.

A přesně v tom okamžiku si, odhadem, možná až několik stovek příjemců dávek válí v blízkém okolí své šunky v posteli a v poklidu čekají,až jim složenkou či Skartou přijdou další peníze. A přitom kosou nebo alespoň srpem by měl umět vládnout každý zdravý člověk. Ale bylo by to moc práce a proto nemakačenkům cpeme peníze horem dolem do chřtánu místo abychom je přitáhli k práci.

On by asi byl neřešitelný problém zorganizovat to tak, že jeden člověk z TSK místo, aby kosil trávu, by dostal na den nějakých pár tisíc a ty, co do práce ten den přijdou, by vyplatil zcela, ty, co přijdou pozdě jen polovinu a těm, co nepřijdou tak nevyplatit vůbec nic. Ať se ten den pasou. A tak každý další den.

Ale rozbujelý sociální systém není jediným problémem politické korektnosti. „Korektní“ také je být „ekologický“. To je samozřejmě chvályhodné, i já jsem pro. Průšvih ale je, když tzv. „ekologové“, kteří žádnými ekology nejsou, disponují takovými pravomocemi, že jsou schopni blokovat životně důležité stavby nebo k vlastnímu prospěchu vymyslet OZE, ať již větrné nebo fotovoltaické, na které pak doplácíme všichni.

Dalším dítětem politické korektnosti je vztah k homosexuálům. Podle mě by měl být naprosto stejný, jako k jakékoli jiné sexuální orientaci. A sice takový, že to s kým kdo spí je jeho soukromá věc a nic do toho nikomu není. Samozřejmě, pokud nebude ministr spát se svojí sekretářkou a vyplácet jí za to nepřiměřené odměny ze státní kasy.

Ale to, co za posledních dvacet let spáchali homosexuální aktivisté není vůbec o toleranci, je to o nadřazenosti. Ač to zní neuvěřitelně, ale v posledních letech má člověk dojem, že když to dělá se ženskou, tak je jaksi automaticky méněcenný a co hlavně, nezasluhuje si žádnou ochranu. Ostatně, také proč?

Ale případ docenta (teď snad už profesora?) Putny je toho zcela flagrantním příkladem. Pan Putna se dopustil jakýchsi nepřístojností, které by snad mohly být tolerovány devatenáctiletému chlápkovi, nikoli však dospělému muži, vysokoškolskému učiteli a čekateli na profesuru.

Kdyby byl pan Putna heterosexuál, vše, veškerá argumentace by se odehrávala zcela jinak. Jeho obránci by neměli v ruce ten kouzelný meč „Putna je pronásledován kvůli své homosexualitě“ a museli by argumentovat pouze věcně, což by tu jeho obranu nesmírně oslabilo.

Otázkou nyní pouze je, kdy a jak toto blbnutí euroamerické civilizace skončí a kdy zde zavládne právo Šárija. Doufejme, že v dohledné době ne, ale kdo ví. To by se pak pan Putna a jeho souvěrci opravdu velmi divili.