Restaurace NENÍ veřejný prostor. Je to pouze veřejnosti přístupný soukromý prostor. Stejně jako například hlediště fotbalových stadiónů. V této souvislosti mi vysvětlete následující:

Dnes je v Evropě naprosto běžné, že odchycení vandalové a jiní "narušitelé" nemají do hledišť přístup. Klub jim ho smí odepřít. Proč tedy nesmí šenkýř odepřít vstup někomu, kdo už jednou škodil? Proč by měla platit pro někoho rozdílná pravidla?

Zeptejte se našich zákonodárců.

Když může zákon v lesích vlastněných soukromníky dovolit volný průchod a sběr lesních plodin, tak není důvodu, proč by nemohl zase zakázat kouřit v hospodách vlastněných soukromníky.

nejen vtipné, ale taky argumentačně na výši. Karma

To je zajímavé. U nás v Mělníku je na náměstí pět hospod a jeden noční bar a z toho jsou čtyři nekuřácké. A v našem rockovém klubu jsme již před třemi lety si odhlasovali nekuřácký prostor... A žádný zákon k tomu nebylo potřeba!!!

Prostě ať si to rozhodne provozovatel a hosté...

Ne všude jsou tak vyspělí. A navíc, já nenavrhuji nekuřácké hospody, ale totální zákaz kouření na veřejnosti.

"Jeden s cigárem, druhý bez. Tak to nechme na nich, oni se dohodnou mezi sebou a neřešme to zákonem. "

Dovolil jsem si použít část příspěvku pana Preslera z diskuze pod jeho blogem.

Má svatou pravdu. Proč musíme všechno řešit zákonem???

Uzákonili jsme reflexní prvky pro chodce, ale zatím je nosí pouze ti, kteří je nosili ještě před tím zákonem. Ostatní chodí bez, stejně jako dříve.

Ale máme zákon.

P.S. a to jsem bývalý kuřák

Také mě vždy pobaví, jak se někteří perou za "soukromý" prostor restaurací. To si říkám, soukromá je tak leda tvoje postel, pitomče, a ani to nemáš jisté.

Mně kouření na veřejnosti, když to musím dýchat i já, dost vadí. Do restaurací mě kuřáci odnaučili chodit už dávno, ale když takhle jdu ráno ještě za tmy za někým s cigaretou, tak to je paráda. Naprosto souhlasím, když píšete, že to je obrovsky silná droga a nelze ji zakázat jen tak. Kdesi jsem četla o případech, kdy lidé kouření náhle zanechali - a záhy zemřeli. Obdivuji ale svoji sousedku, která s kouřením (asi dvacku denně) skončila ze dne na den, je to už aspoň deset let - a zatím se k tomu nevrátila a zdravím jen kypí. A vede jiný způsob života, neboť kuřáctví není jen o zdraví a nemocech, ale hlavně o životním stylu. Jiná moje známá kouří padesát denně, hrůza. Té už asi pomoci není. Vám karma.

proč by neměla být restaurace soukromá.

Je to sice veřejný prostor, ale majetek soukromý.

Svým uvažováním na předmětné téma jste mne zmátl. Předpokládal jsem totiž, že naprosté bláboly neprodukujete. Alespoň dosud tomu bylo. I když jsem nesouhlasil s názory v nějakém Vašem článku, za blábol jsem ho nepovažoval a často polemizoval. S tímto článkem se polemika vést nedá!

Dobře, tak prosím řekněte své hlavní námitky. Já tvrdím:

1. Že restaurace a jiné podniky jsou veřejným prostorem a proto na ně nelze aplikovat stejná kritéria jako na bydliště.

2. Kouření je stejně intimní potřeba jako vyměšování a proto by:

Takže pro kuřáky by v takovém případě byl řešením návrh poslance Marka Bendy, aby bylo možné zřídit bezobslužné, vzduchotěsné kuřárny, ve kterých by kuřáci mohli inhalovat kouř dle chuti, dokonce od sousedů spolukuřáků.

Zdroj:http://jirihermanek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=557894

Máte něco věcného proti myšlence vykázat kouření do soukromých prostor nebo naopak, srozumitelněji, zakázat kouření na veřejnosti?

Jste se socialismem svázán přímo pupeční šňůrou.

A z čeho tak usuzujete? Že jsem se v mládí bavil?

To snad každý. Jen dnes je té legrace o dost méně.

No, mezi námi, chceš hulit, tak ať hulí, po práci jde na pivo, neznám moc řemeslníků, co si nezapálí. V pivnici to jde předpokládat. Když jdu na jídlo, tak tam se většinou nekouří, zákaz nezákaz.

Dnes je to nuda, žádný Havel, žádné BMW, žádné ženské, žádná sranda

A když to tam dám, tak zase dostanu po čenichu.

Mimochodem, rozepsal jsem článek na téma: (Čecháček a luxusní automobil) se zřetele na nedávné výročí Václava Havla, který tímto výrazem s oblibou lid český častval.