Okrádá vás cikánská fotovoltaika?

Je to asi tak patnáct let. V práci se u nás objevila opravdu hezká až krásná žena a já, jak se tak v knihách píše,ztratil hlavu. Okamžitě jsem ji vedl do Stodoly, ta je na metru Háje a objednával pití. Ona tam nedaleko bydlela.

Já býval ve Stodole stálým hostem a obsluha mě tam znala. A tak, když moje kráska odešla napudrovat si nosík a zkrášlit i ostatní své ženské příslušenství, přitočila se ke mně servírka a říká: Prosím vás, kde jste ji sebral? Viděl jste ty šmuky, co má na sobě? To má z těch elpíček svýho starýho. Ten za ně teď sedí.

Bystře jsem pochopil, že u "elpíček" nejde o šelakové gramofonové desky, ale o svébytnou zkratku loupežného přepadení.. Dívka nevypadala ani trochu cikánsky a jako barvu kůže měl její postelní partner nevím, ale myslím si, že to Cikán nebyl. V té akci mě pak vystřídal Roman, který měl ve firmě na starosti lidské zdroje a vlastně ji k firmě nabíral, ale už se s ní zase rozvedl a platí na jedno dítě navíc.

Chci tím říci jen jedno, že zloděj, zločinci, podivní lidé, hlupáci, omezenci, idioti a další krásní lidé jsou na obou stranách té bariéry mezi „bílými“ a „Cikány“. A nemyslím, že by poměr byl tak nevyrovnaný, jak se nám někteří blogeři snaží namluvit. Naši omezenci zmasakrovali malou Natálku, která se toho postižení už nikdy nezbaví. Jejich omezenci zmasakrovali malého Patrika, který snad má šanci se z toho nějak vyhrabat a nebude to na něm tak vidět jako na Natálce.

My jsme jim odpravili jednoho legálně v Tanvaldu a druhého ilegálně v Chotěbuzi. Oni nám (nechci to googlovat) jednoho mladíka, který před hospodou dostal pěstí, lehl a byl hin. A na rozdíl od různých „cikánobijců“ bych toto klasifikoval tak jako soud. A málem bych zapomněl na onen "slavný“ mačetový útok, který mnozí cikánobijci považují za pokus o vraždu.

Dle mého prostého, stařeckého, léty v komunismu stráveného a unaveného mozku, je pokusem o vraždu to, co tímto pokusem uzná soud. Nelíbí se mi obžaloba Romana Janouška z pokusu vraždy, myslím že to je daň jeho proslulosti a snaze ukonejšit veřejné mínění a s těmi mačetami sám nevím.

Jistěže mohu mačetou zabít, ale existují stovky nebo až tisíce dalších předmětů, kterými mohu zabít a vždy záleží na tom, kterým směrem a jak silně úder vedu. Nikdy se to nedá posoudit od stolu, tak, jak je v těchto blogerských končinách ustáleným zvykem.

Vyprofilovali se zde dvě, přibližně stejné skupiny. „cikánobijců“ a „cikánomilců“ a navzájem se potírají, protože střední cesta se nenosí. Střední cesta, která by řekla: OK, tak toto jste udělali špatně vy nebo vaši svěřenci a toto jsme udělali špatně zase my.

Já jsem takový trouba a tuto filozofii vyznávám a proto mám se všemi dvěmi bývalými manželkami ty nejlepší vztahy, samozřejmě s výjimkou těch sexuálních. Ty už proběhly a máme krásná vnoučata.

Zastánci „Práv Romů“ a „Bojovníci proti rasismu“ vyjekli překvapením, když jsem se tázal, jaká je pravděpodobnost, že právě narozená (tehdy ještě nenarozená) paterčata budou za dvacet let en dávkách. Jistě, ta pravděpodobnost je, vzhledem k okolnostem jejich narození, o dost menší, ale je. Ovšem ochránci nechtějí nic o dědičných, genetických vlastnostech slyšet. Pravdy se prostě bojí a vymýšlejí nejrůznější teorie o nevhodném prostředí.

A „cikánobijci“? Mají smůlu v tom, že největší hospodářské škody si působíme sami a nikoli to cikánské, chcete li romské etnikum, se kterým zde musíme, k naší velké nelibosti žít. Ano, je to soužití často nepříjemné a často únavné, ale o 44,5 miliardy za rok 2013 nás Cikáni skoro určitě nepřipravili. Alespoň ne krádežemi, což se o fotovoltaice, která je naprosto „bílým“ projektem, říci nedá.

Jinými slovy, Cikáni nás okrádají hlučně, ale relativně o málo, zatímco bílí spekulanti a zločinci, nejen s fotovoltaikou, nás okrádají potichu, ale zato o hodně.