Navštívil komisař EU Nils Muižnieks někdy koncentrák?

Možná ano, ala pak nevím, jak může ze svých úst vypustit něco takového, jakože tábor v Letech u Písku byl táborem koncentračním. Koncentrace je cizím slovem soustředění a pokud tedy budu postupovat důsledně, tak koncentračním táborem byl i tábor při Spartakiádě nebo při protestech při zasedání MMF.

Všichni ale víme, že to je slovíčkaření. Výraz koncentrační tábor má v sobě jakýsi prvek likvidační, možnost, a to mnohdy velmi vysokou, že se z něj člověk nevrátí živý. To bohužel Evropa zažila za druhé světové války a to celkem nedaleko od nás. Auschwitz-Birkenau, česky, Osvětim-Březinka jsou tábory, které měly, hlavně Březinka, charakter likvidační. Tam šli vězňové, především samozřejmě Židé, rovnou do plynu. A to potkalo i několik set našich tehdy cikánských nyní v novotvaru romských spoluobčanů.

Ale za takový tábor nelze v žádném případě, jak bohužel pan komisař činí, pokládat tábor v Letech u Písku. Diskuze o něm se vrací naprosto periodicky, takže netřeba zabíhat do zvláštních detailů. Ten tábor byl založen v době ohrožení republiky a byly v něm soustředěny osoby, žijící cikánským způsobem života. Nebylo to rasové hledisko. Pokud by někde, teoreticky, fungoval cikánský  kovář, tak nebude do pracovního tábora umístěn, ale „bílý“ flákač ano.

V tom táboře panoval zcela volný režim, muži v něm umístění chodili zcela volně na práci k místním sedlákům, takže o nějakém koncentračním táboře se v žádném případě hovořit nedá. V táboře Lety u Písku nebyl ani nikdo popraven či jinak zbaven života. Veškerá úmrtí tam byla buď z nemoci špinavých rukou nebo jiné přirozené příčiny.

Pravdou je, že později využilo nacistické Německo tento tábor ke shromažďování Cikánů, po novu Romů před cestou do plynu. Ano, byl to romský holocaust, který v podstatě vyhubil veškeré cikánské obyvatelstvo na území Protektorátu Böhmen und Mähren, takže se dá říci, že to štěstí, které dnes zažíváme k nám přišlo po válce ze Slovenska jako poděkování za industrializaci a jako příliv pracovních sil do pohraničí za odsunuté Němce. Poměrně výhodná směna, že?

Jinými slovy, pokud by vůbec někdo měl v Letech u Písku financovat nějaký megalomanský projekt za nejméně miliardu, tak by to mělo být Německo a nikoli Česká republika, která se ničím na Romech neprovinila, spíše naopak.

A pokud jde o onu „diskriminaci“, o jaké se zmiňuje Zpráva rady Evropy, tak o tom si myslím, že to je něco takového jak říkala moje první žena „kindy pindy starý Mindy“. Je to prostě mlácení již stokrát vymlácené slámy. Jsou romské děti diskriminovány a nebo samy nevědomky diskriminují. Je prospěšné dát jednoho malého Roma do třídy s ostatními dětmi. Prospěje mu to nebo to spíš uškodí ostatním dětem. Mě se neptejte, já nejsem učitel, ale myslím si, že spíše uškodí.

Nevím, jak bych to kulantně ukončil. Tak snad filmem Skřivánci na niti oslavence a jubilanta Jiřího Menzela (vidíte, že zavilé Čarnoguráky nijak nediskriminuji). Film je na YouTube v plné délce se španělskými titulky a je v něm také kouzelná scéna, jak Rudolf Hrušínský aplikuje na mladé romské děvče, skoro až dítě, zákon o čistotě. Ale v Letech prostě chyběl.