Na dálnici a v sexu raději pomaleji

Stalo se místním folklórem pěti žalozpěvy na poměry panující na našich dálnicích. Žalozpěv se line asi takto: „Jedu si tak poklidně pravým pruhem povolenou rychlostí. Začnu předjíždět, aniž bych v levém pruhu cokoli, natožpak nějaké vozidlo viděl. A najednou, rychlostí blesku, světla či alespoň vozu Bugatti Veyron objeví se mi v zrcátku pirát, který mi bouchá do zadního nárazníku, předjíždí mě vpravo lesem nebo se dokonce snaží mě z dálnice vyšťouchat, spisovně vytlačit“.

Skutečnost je samozřejmě o něco prozaičtější. Kromě nějakých absolutních výjimek, které jen potvrzují pravidlo, se takovéto zvěrstva na dálnici D1, protože jinou takovou ani nemáme, se asi tak to „nejúděsnější“, co se na D1 vidí, je to, že se seřadíme v levém pruhu, pět, šest aut za sebou, zatímco v pravém pruhu se tím pádem vytvoří poměrně mezera. A takto ten „levopruhový vláček“  takto supí jedno auto za sebou, přijede auto sedmé, to se nacpe do pravého pruhu a nás pět, šest předjede zprava a hbitě se zařadí zpět do levého pruhu.

Jednání to je zcela nepochybně protiprávní, ale kde není žalobce, není ani soudce a tak se vesele jede dál a nic se neděje. Problém provozu na dálnicích je samozřejmě v něčem naprosto jiném. Je v obrovském rozdílu jak mezi výkony a jízdními vlastnostmi automobilů, tak i mezi schopnostmi a zkušenostmi jednotlivých řidičů. Asi moc nepřeháním, když řeknu, že ten poměr je nejméně 1:10, ale asi ještě větší. Pokud třeba vezmeme dědečka ve Škodě 120 a vyježděného řidiče ve výkonné limuzíně, pak je ten poměr ještě podstatně vyšší.

Pokud tedy budu zcela krutý, tak řeknu, že vzorek „absolutně slabého řidiče v absolutně slabém voze“ buď nemá na dálnici co dělat nebo se prostě musí celou cestu držet v pravém pruhu. A i když vůbec nikdy z toho pravého pruhu nevyjede, tak stále dojede do cíle podstatně rychleji než kdyby použil obyčejnou silnici. No a ti, kteří nejsou nejslabší a jsou pouze slabí, tak by svůj styl jízdy měli přizpůsobit jak svým schopnostem, tak i schopnostem svého vozu. Protože, i kdyby plynový pedál ulomili, tak víc výkonu než v jejich malolitrážním motoru je, stejně nevymáčknou.

A to samé, ale v obráceném gardu, platí i pro ty mladé, nadupané a schopné řidiče ve výkonných vozech. To, že by klidně mohli jet i dvojnásobnou než povolenou rychlostí, vůbec neznamená, že by tak měli jezdit. Je to prostě jako v tom sexu, kdy nadupaný mladík může svoji dívku zcela odradit tím, že příliš naléhá nebo dokonce koná. Prostě ani ženy a ani dálnice nejsou násilnému průniku levým pruhem, či snad „mezi pruhy“ příliš nakloněny. Vždy je třeba postupovat uvážlivě a nikoli násilně.

Jak v sexu, tak i na dálnici lze podávat i maximální výkony. Ale v sexu jen tehdy, pokud je partnerka připravena a to platí na 110% i pro dálnici. Na dálnici vůbec nevadí rychlost třeba 180 km/h, tedy kromě toho, že řidič přijde o body, zaplatí pokutu a třeba i přijde o řidičák. Ale když se an D1 uvolní kus prostoru, tak tuto rychlost lze bez rizika nehody aplikovat. Prostě jen musím vědět kde a kdy, naprosto stejně jako se ženami.