Mým čtenářům, hlavně těm pomalu chápajícím

Včera jsem uveřejnil dva články, z nichž ani jeden nesurfoval na Rathovské, dříve Janouškovské a předtím Romské karmovací vlně a byl jsem trochu překvapen reakcí diskutérů. Jakoby četli jiný článek resp. článek s jiným závěrem.

Pokud si myslím, že rychlost 150 km/h je na D1 zcela normální, není to mé zbožné přání, ale prosté konstatování faktu s tím, že jsem kvůli tomu nikde neviděl nárůst nehodovosti. A přesto jsem psal, že jsem proti legalizaci této rychlosti stejně jako proti legalizaci malého množství alkoholu v krvi. Ale reakce diskutérů byly často zcela opačné. Nicméně nemá cenu to rozebírat.

Druhý článek Semtex, Havel, Jágr, Gott a dnes snad i Petr Čech byl trochu komplexnější a asi mohl jednodušším čtenářům způsobit potíže v jeho chápání. Pokusil bych se proto, stejně jako jsme to před časem dělávali ve škole o rozbor tohoto „literárního díla“.

V prvních dvou odstavcích autor představuje známou československou trhavinu Semtex a uvádí ji do souvislosti s jinými věcmi či osobnostmi, pocházejícími z bývalého Československa (Havel, Jágr, Gott a podobně). Otázka, zda Semtex je ve světě známější než Havel je samozřejmě otevřená, ale já si spolu s autorem myslím, že ano.

V dalších dvou odstavcích nás autor uvádí do děje celého příběhu. Píše o tom, že jeho spolužák byl pyrotechnikem a informoval ho o velkém výbuchu v Českých Budějovicích, kde policisté podezírali, ale nemohli prokázat trhavinu Semtex. A rozeběhla se velká vlna výslechů všech režimu nepohodlných osob, potecionálně podezřelých z terorizmu.

Autor dále píše, že jednou z takových osob byl i jeho bratranec Pavel, o kterém ale autor má nevyřčené pochybnosti. Pochybnosti v tom slova smyslu, a ty se týkají celé Charty 77, zda jeho bratranec opravdu bojoval za zničení socialistického společenského řádu nebo prostě jen za nějakou kultivaci Husákova režimu. A proto považuje za nesmyslné, že je Charta 77 vydávána za jakousi „rozhodující sílu, která porazila socializmus“

Autor, opět v článku nevyřčeně, se domnívá, že celá Charta 77 pouze kritizovala zlořády Husákova režimu, o systémovou změnu – pád socializmu - nestála a to vzhledem ke svému personálnímu obsazení hlavně bývalými komunisty v čele s levicovým intelektuálem Václavem Havlem. A je velmi pochybné, zda o ni stál jeho bratranec Pavel. Nakonec, sociálně cítícím, humanisticky založeným lidem nemůže současný režim příliš vyhovovat, že?

Ale zpět k obsahu článku. Autor dále popisuje, že jeho bratranec, disident Pavel R. pracoval v Kartáčovnách Pelhřimov a bydlel v obci Částrov. Když ho autor jednoho dne neohlášen navštívil na jeho pracovišti, tak zjistil, že továrna je pod dozorem VB (a patrně i StB) a jakmile se s bratrancem setkal, vůz VB je sledoval a zastavil.

Autor popisuje, jak ona dopravní kontrola probíhala naprosto formálně a vlastně při ní nešlo o nic jiného než zjistit totožnost autora, protože čirou náhodou právě toho dne proběhl na policii výslech jeho bratrance, disidenta Pavla R. při kterém se policie dotazovala na možnou souvislost činnosti disentu s oním již zmíněným teroristickým výbuchem. Mnozí možná řeknou, že to nebyl terorizmus, ale odboj. Tak budiž. Ale ona to nakonec stejně byla, jak se později ukázalo, duševní porucha.

Takto jsem v kostce shrnul obsah svého včerejšího článečku a slušně formulované otázky později rád zodpovím. Nicméně, jakási moudra samozvaných „lovců nešvarů“ mě vůbec nezajímají. Myslím si totiž, že ten, kdo chce kritizovat chování jiných, měl by nejprve obhájit svoji osobu a své chování své a ne se schovávat za anonymní nick a podřadné plky typu „to já bych nikdy neudělal“ bych pouze odpověděl: a jak to prosím máme vědět?