Miloš Zeman: They just can’t kill the beast?

Tak trochu jsem si vypůjčil jeden verš z textu legendární písničky skupiny Eagles, Hotel California, která prosvětlovala již moje mládí. A v době, spatřila světlo světa, mnohý s dnešních kritiků prezidenta Zemana ještě nebyl na světě, natožpak aby po něm tahal kačera, tak jako naše děti. Kdysi jsem četl, že každá žena touží po skvělém milenci, skvělém kohoutovi. Ovšem, jakmile se za něj vdá, tak je její touhou, aby manžel byl spíše kapounem. Samozřejmě, nikoli v domácí ložnici, ale všude jinde, na ostatních bitevních polích lásky by se jako kapoun projevovat měl a to nejlépe tak, že do oněch milostných soubojů nebude vůbec vstupovat.  

A podobně je to s našimi prezidenty. Jakousi vlastní hlavu povolujeme jen a pouze těm našim „tatíčkům osvoboditelům“ či zakladatelům. U TGM se mi zdá, že je onen přídomek osvoboditele celkem správný, ale u Václava Havla bych řekl, že o tom „osvobození od diktatury“ napsal spíše jen hru, kterou si bojovníci na bitevním poli navzájem četli.

Ale díky této své gloriole měli oba dva tito prezidenti jakési úlevy, povolovalo se jim podstatně více než jejich následníkům. Prošlo jim toho prostě podstatně víc než komukoli jinému.

Je třeba říci, že Václav Klaus je o hodně větším diplomatem než Miloš Zeman. On jím také být musel, protože jinak by ho parlament prostě nezvolil. To tom žádná. A status přímo voleného prezidenta má pro hlavu státu tu podstatnou výhodu, že na parlament může v podstatě „dlabat“.

Jistý Jaroslav Kyselák, tak trochu fanatik, mi napsal do diskuze toto: „Jsem si ale jist,že Zeman nemá šanci dokončit celé volební období a žádný druhý"Zeman" přece existovat nemůže!

Žádný druhý Miloš Zeman samozřejmě existovat nemůže, každý jsme jasné individuality a jsou jimi i jednovaječná dvojčata. Ale ono je to myšleno jinak. Tak, že nikdo tak myslící a také tak podobně jednající nemůže existovat.

Opravdu bláhová myšlenka. Ono se dokonce dá říci, že ani nikdo z nás neví, jak se bude chovat za deset, dvacet či třicet let a zda bude zastávat stejné názory a ctít stejné hodnoty, jako je tomu dnes. To je ale jen plané teoretizování. Šedivá je teorie a zelený strom života.

Podle dnešního Radiožurnálu se mezi prezidentem a rektory vysokých škol schyluje k dalšímu sporu. Prý má být jmenováno dalších 58 profesorů a já tuším, kde by asi tak mohl být zakopaný pudl.

Po skandálu s docentem Putnou prezident řekl, že nechce už nadále profesory jmenovat, že mu to nepřísluší a že má být přijet nový zákon. A ten samozřejěm přijet nebyl a prezident si asi myslí, že když má právo jmenovat, má i právo nejmenovat.

Ovšem vysokoškolská obec si asi myslí opak a sice, ež jim prezident, aby to bylo s dostatečnou Pompou, má ta jmenování podepsat a předat, ale držet přitom hubu a k těm, jejichž jmenování vzbuzuje pochybnosti, se vůbec nevyjadřovat.

Tak to jsem velmi zvědav, jak to prezident skousne a spíš si myslím, že neskousne. Ba, jsem si tím docela jist. Prostě, děvčata a chlapci, vysokoškolští učitelé, soudní čekatelé a všichni ostatní. Pokud očekáváte, že Vaše dekrety bude prezident podepisovat jak na běžícím pásu, tak to jste se asi krutě zmýlili.

Tak uvidíme, co nám budoucnost přinese. „Zkrocení zlého Zemana“ ale jen velmi stěží