Mazat či nemazat diskusní příspěvky?

Každý v životě spáchal něco, za co by se měl „stydět“. Například moje maminka, už jí táhne na devadesátku, tak ta, představte si tu hrůzu, porušila, jako vedoucí pošty, listovní tajemství. A to je něco, s čím se rodilému pošťákovi jen velmi špatně žije a také ji to dlouhé dny trápilo. Základní škola, kam jsem chodil, spadala totiž do okrsku pošty, které matka velela a ona neodolala a v roce 1963 rozlepila dopis na průmyslovku, kam jsem se hlásil a ve kterém na mě škola posílala své doporučení.  

To je samozřejmě absolutní prkotina, ale chci ilustrovat, že na každého se něco najde. Ale pokud na to nahlédnu z druhé strany, najdu u některých té viny více než dost. Tak třeba známý spartakiádní vrah Straka. Podrobnosti už neznám, myslím, že při Spartakiádě zavraždil tři ženy a oprátce unikl díky mladistvému věku.

Ale vraha Straku před časem pustili a on se, dle mého názoru, chová řádně. A představme si, že by se najednou pan Straka stal blogerem zde a začal uveřejňovat své názory třeba na sKartu, „nucené práce“ a podobná témata. A hned by nakráčel nějaký pan Žitný nebo Žito, vysokoprocentní to agitátor na plný úvazek (obsah agitace nejméně 55% jako dobrá slivovice) a ke každému Strakovu článku by přičinil komentář: Straka, třikrát registrovaný vrah.

Narážím samozřejmě na takzvané registry svazků, kde jsou uvedeni všichni ti, kdo se dostali do styku s StB a nebyli tak důležití, aby jejich svazek byl skartován. Dostal se tam Václav Havel (nejprve to vesele komentoval, pak už ne), Jiří Suchý, ten to myslím komentuje vesele i dnes a naposled pan Nova – Voříšek. A příběh každé té registrace je jiný. U Havla předvolání k výslechu a výpověď tam, u Suchého snaha, aby Semafor vyjel na Západ a u Voříška nevím, nestudoval jsem to.

Jistě tam jsou i lidé, a asi jich je převážná většina, kteří to dělali čistě ze ziskuchtivosti. Herci lepší role, obsazování do filmů, úředníci atraktivní post v cizině nebo pero cizí firmu zde a podobně. Dobře, nasvíceno ostře morálním světlem, hnát se za komunistického režimu za takovýmito požitky, bylo samozřejmě, ač nechtěné, napomáhání tomu režimu. Jeho posilování, i když v nepatrné formě,

Ale, je opravdu vhodné to u každého a já věřím, že se to děje nejen u mých článků „doblba“ opakovat, zvláště pak, když už celou řadu let k tomu nikdo nic konkrétního nepřidal a pokud ano, tak jen bohapusté výmysly? Má tedy cenu takovéto jalové, prázdné, nicneříkající a donekonečna se opakující příspěvky mazat?

Já si myslím, že ne. Samozřejmě do té doby, dokud se ten příspěvek nedotkne autora nebo jeho blízkých tak hluboce, že nějaká akce je nutná. Pak mi ale připadlo vhodnější, že příspěvek zcela zmizel a mohli si ho vyvolat pouze registrovaní než ona políčka, kde se píše „Smazáno autorem“.

To už mi pak opravdu, ale velmi, velmi opravdu zavání cenzurou a to takovou, kterou nám kdysi předváděli ve škole. Titulní stránka prvorepublikového Rudého Práva byla cenzorem zcela „vybílena“. Zatím ani přesně neznám postup onoho mazání a jsem docela rozhodnutý nemazat. Pokud ovšem administrace přenechá redakci diskusních příspěvků na autorovi, tak mi asi nic jiného nezbude.