Mám zkreslený svět? Ale nevezmu si ho zpět...

Tak jsem se dnes, černé na bílém, dozvěděl, že se ke všemu vyjadřuji tak jaksi "zkresleně", neboli, že nebučím se stádem. To samozřejmě byl velký prohřešek za minulého režimu a nejinak je tomu i dnes.

Z dětství vím jen o tom, že jsem se lehce vyčleňoval, protože jsem měl lepší prospěch než kamarádi a děvčata jsem začal osahávat později než oni, i když jisté tělesné znaky dospívání v muže se u mně objevily dříve než u nich.

Eroticky jsem se nakonec vyvíjel zcela normálně. Někdy okolo 8. třídy jsem se dobyl, a to že zcela, do podprsenky spolužačky Věrky. A když se mi to pak, o něco později, podařilo kompletně, myslím to "dobytí ženy", tak jsem netušil, že jsem ve 4% hájemství.

A možná to tehdy netušila ani ona. A byla v takovém nějakém stádiu "Vyjití ven (s pravdou)", kterým takto orientovaní lidé procházejí. Nuže, ani na tom by snad nebylo nic zkresleného. Mohu jen sdělit, že 4% ženská je normální ženská, jen ji to trochu míň baví.

A jak jsem tak vyrůstal, začal jsem mít tzv. "zkreslené představy" o jakých píše pan Konrád v komentáři k článku pana doktora Vodvářky, jak jinak o 21. srpnu:

"ale třeba ten autor, který píše hned nade mnou má potřebu se ke všemu vyjadřovat po svém, mám pocit jako by snad žil v úplně jiném světě... vlastně ano, on žil v jiném světě.."

Ano, asi žiji v jiném světě. Méně emotivním a více věcným. Méně závislém na cizích úsudcích a více odpovídajícím objektivní pravdě. Nebo, lépe řečeno, takové pravdě, kterou vidím já a kterou si umím obhájit, i když jsem bit:

• Samozřejmě, nejkontroverznější je můj postoj k Srpnu 1968, kdy jsem po počátečním stádním bučení dospěl k názoru, že Dubček byl neštěstí. Ti kolem něj amatéři a Sověti k nám "vlítli" jen s velkou nechutí.
   
• Kdysi, to je ale už asi 40 roků jsem se také dost intenzivně hádal s kamarády, co to je "bestiální vražda". Celá tlupa proti mně tvrdila, že rozpižlat po vraždě mrtvolu je bestiální.
  Já ale ne. Vždy jsem tvrdil, že bestiální je dlouhé utrpení vražděného a nikoli to, jestli ho pak rozsekám na kusy. To už je, vlastně šumafuk.
   
• A samozřejmě, Last but not Least. Ta šmakfošna, která všechny dráždí. Hermánek pracoval pro Američany a to my jsme nemohli.
  Fuj. A on se za to nestydí 3 x FUJ. A o tom se už nechci bavit, což v diskuzi ukážu v praxi.
   
• A co dál? Tak třeba showman Lacina. Budu označen za blázna, to ale celkem dobře snáším, jsem zvyklý. Prostě moje zkušenost řidiče a můj odhad situace říkají, že vše se odehrálo trochu jinak a šlo o zřetězení chyb, nikoli o pokud vraždy.
   
• Pak jsem taky dostal, a to hodně, do čenichu, kvůli těm romským paterčatům. Nejde o barvu kůže, jde o zázemí, ve kterém ty děti vyrůstají a o to, zda matka je vůbec schopna vést ty děti ke vzdělání.
  On čas plyne velmi rychle a za chvíli budou muset do školy. A "hin sa ukáže" nebo nám to bude zatajeno. To spíš.
   
• Těch kontroverzních bodů, při kterých jsem zaujímal odlišná stanoviska od stáda, je samozřejmě ještě víc. Třeba "Opoziční smlouva", "Televizní krize" a podobně, A těch bodů by bylo více, nicméně, nic se nemá přehánět.
   
• A samozřejmě Geopolitika, Srpen 1968 a Ukrajina. Ono se to nezdá, ale obě dvě věci jsou z naprosto stejného kadlubu, zrozené ze stejných záměrů a cílů, jenže v opačném gardu.
• V roce 1968 nešlo o nic jiného než o to, aby SSSR NEBYL ztrátou Československa citelně ohrožen a znevýhodněn ve svých strategických zájmech.
•  A v roce 2014 na Ukrajině šlo o pravý opak. Aby Rusko ?BYLO ve svých strategických záměrech a cílech POŠKOZENO.

Elementary My Dear Watson!!!