Má kauza "unesených dětí" zastřít německé problémy s uprchlíky?

Přišel jsem včera večer z práce, blbečci se tomu posmívají, ale tržba mi klapla na korunu i na Euro a tam jsem si spokojeně dal ležák, 5cl laku na rakve a zapnul bednu.

A protože čas již byl nachýlen k osmé, pustil jsem si BBC. Nejprve tam něco krákoral ten člověk, co předstírá, že je americkým prezidentem a zrovna jsem si ho pustil, když říkal: "před šesti lety měla Ukrajina zkorumpovaného prezidenta...".

Asi šlo o Sýrii a on chtěl říci něco jako: "Vidíte, tak jak jsme to zrichtovali na Ukrajině, tak tím způsobem to zrichtujeme i v Sýrii". Jiný,i slovy, nahradíme jednoho paznehta jiným, což už kromě Ukrajiny mělo velký úspěch v Iráku a Líbyi a neúspěch v Sýrii.

Díkybohu, že zatím neúspěch. A Rusko snad dokáže, aby to byl neúspěch permanentní a věci se vyvíjely bez zásahu USA alespoň trochu normálně. Protože, bohužel, opticky to vypadá tak, že kam americká armáda nohou šlápne, tak tam dlouho klid nebude.

Ale zpět k našim "uneseným dětem", což je samo o sobě hezký nesmysl. Děti jsou přesně tam, kde se narodily a není jediná známka toho, že by se měly špatně. A že by tesknily po své "vlasti", České lidskoprávní republice?

Tak o tom dost pochybuji, protože, pokud po něčem dítě tohoto věku teskní je obyčejně maminka nebo zmrzlina či něco podobného. Pojem vlast asi vůbec nezná. Ale ještě zpět k tomu americkému rádoby prezidentovi.

Barack Hussein Obama měl trable, aby prokázal, že je rodilým Američanem.

A i když celá ta kauza dávno utichla, tak nějaká stopa pochybností se stále ještě vyskytuje. Obamův otec by keňským marxistou a on tudíž, bráno logikou paní Michalákové byl Keňanem.

Ale prý se narodil v USA, takže byl hned od narození Američanem, jinak by dnes nemohl být prezidentem a my, kteří ho nenazýváme Keňanem stejně tak nazýváme Čechy děti, které s vysokou mírou pravděpodobnosti dnes neumějí ani slovo česky.

A otázkou také je, zda v rodině, kdy otec žije již přes 40 let v Norsku byla čeština vůbec nějakým druhým jazykem.

I když jsem se toho o tomto případu dozvěděl již docela dost a docela protichůdného, tak vůbec jsem se nic o češtině jako jazyku, což je základní předpoklad národnosti, nedočetl.

A pouze pro zpestření a aby bylo proč mě pomlouvat, povím, že jsem se v roce 1988 dostavil na Landesamt v německém Kulmbachu s dotazem, zda bych, protože pradědeček Böhm byl Němec, nemohl dostat německé občanství.

Úředník mě pečlivě vyslechl a ptal se, jakým jazykem se hovořilo v domácnosti mé babičky a já popravdě odpověděl, že česky. Pan úředník pravil, že je mu líto, ale že ono "Němectví" bylo přerušeno, takže německé občanství ani náhodou.

A když jsem jel zpět do Prahy zastavil jsem se u rodiny sestřenice mé manželky, která již tehdy, ještě před pádem komunismu začala v malém bistru podnikat. A když jsem jim celou tu humornou s německým občanstvím vyprávěl, její manžel Honza, se mohl potrhat smíchy.

A když jsem se ho ptal, proč ten řehot, tak mi řekl: "Ty vole, já bych to dostal okamžitě". A na můj údiv pravil, že jeho matka byla Němka (jeho jméno je čistě německé). A tak mu říkám: "Tak, pro tam nejdeš?" a on se zasmál: "Já neumím ani slovo německy".

Tím nechci říci nic, kromě toho, jestli to s těmi "českými dětmi" tak trochu nepřeháníme a zda také náhodou neplatí jiná kritéria než jen občanství v pasu. Ostatně, jaké papíry má "Otec Michalák"? To by mě tedy opravdu vážně zajímalo.

P.S. "Otec Michalák" je asi jako manželka poručíka Colomba. Každý o něm stále čteme, ale jak je vidět, nikdo ho zatím nejen neviděl, ale nemá o něm ani ty nejzákladnější osobní údaje. Protože žít v Norsku 40 a více let bez papírů mi připadá prapodivné.

Ale zpět k nadpisu článku. Kromě Obamy na odpis ukazovala BBC velkou nespokojenost s politikou Angely Merkelové a obrovské demonstrace, hlavně v Dráždanech, proti její politice přijímání uprchlíků tímto stylem.

Nechci zabrousit nějakých 75 let dozpátku, ale Němci tehdy byli schopni pohybovat po Evropě milióny lidí, kteří sice nebyli uprchlíky, ale rádi by se jimi stali To se jim většinou nepovedlo. To všichni víme.

Ale Německo, po 70 letech stále paralyzované vzpomínkou na Holocaust, prostě není schopno zorganizovat žádný vstupní filtr, žádné omezení přistěhovalectví. A přitom i laik by byl schopen 80% vyčůraných ekonomických přistěhovalců vyfiltrovat.