Let MH17. Žádná pieta, žádná úcta. Jen propaganda a nic jiného

Před více než 12 lety zahynulo u jihočeských Nažidel ve dvoupatrovém autobusu 20 lidí. A v roce 1986 zahynulo při jaderné havárii u ukrajinského Černobylu 31 lidí. Takže řádově naprosto stejný počet osob.

Ten počet mrtvých pak byl neustále nafukována skoro každý mrtvý či nemocný na Ukrajině byl přičítán Černobylu.

A přesto nebo právě proto byl celosvětový ohlas na Černobyl nesrovnatelně větší než na Nažidla. To se koneckonců dá pochopit, tehdy šlo o antijadernou propagandu.

Letos, 26. května navedl druhý pilot německé společnosti Germanwings Andreas Lubitz úmyslně své letadlo do alpského horského masivu a způsobil tak nevyhnutelnou smrt 150 cestujícím, celé posádce a samozřejmě i sobě.

Zde, stejně jako u sestřelu letu MH17 na Ukrajině, hrál roli lidský faktor. Na jedné straně úmysl, na druhé straně omyl. Nikdo, kdo je alespoň trochu soudný, nemůže říci, že separatisté stříleli na civilní letadlo v úmyslu zavraždit několik stovek cestujících.

Ale každý, kdo si přečte dokumentaci, musí zjistit, že druhý pilot Andreas Lubitz zavraždil 150 nevinných lidí a přitom je tato nehoda již prakticky zapomenuta a vzpomínáme spíš na chlapce, kterého ve Žďáru nad Sázavou ubodala nemocná žena.

A přitom tato žena tento skutek patrně neplánovala, stal se jaksi v běhu událostí. A přesto je dnes ona tou  špatnou. Andreas Lubitz vše pečlivě plánoval. Byl sice stejně jako ona psychicky nemocný, ale daleko zvráceněji.

Chtěl, aby se na jeho smrt nezapomnělo. Aby jeho smrt nebyla je jednou z mnoha sebevražd v německé statistice.

Chtěl být jako Hérostratos, jehož jméno si lidé ještě po skoro 2.500 letech pamatují, protože roku 356 před Kristem zapálil Artemidin chrám v Efezu.

To se Andreasi Lubitzovi zcela jistě nepovede. Za dalších 2500 bude historie asi znát jména jako Hitler, Stalin a možná, ale jen možná Churchill či Thatcher nebo Reagan. I nad Václavem Havlem se zavře voda dějin a nad šarvátkami na Ukrajině zcela určitě.

Už teď ty šarvátky odezněly. Kolik při nich bylo mrtvých a kdo je vítězem? Tak mrtvých bylo, pokud vím, asi tak 6.000 a vítězem jsou podle mě, nade vší rozumnou pochybnost, separatisté. I proti přesile (oběma bojujícím stranám se dostávalo pomoci zvenčí) si svoje uhájili.

A tak, jak principy geopolitické propagandy velí, musí se znovu zafoukat do ohýnku nenávisti a znovu a znovu jitřit to starou ránu. Podle mě, i středně inteligentní delfín, by po zběžném ohledání trosek musel být schopen říci, co bylo příčinou pádu Boeingu 777 Malajsijských aeroliní.

Nepotřebuji přece znát trajektorii každé střepiny rakety. Stačí říci, že to nebyl palubní kanón bitevníku SU-25. Já ale stále trvám na tom, že takový sestřel by sice byl obtížný, ale technicky proveditelný. A to nejlépe dvěma stroji.

Ale je to podobná teorie, jako kdyby někdo tvrdil, že do letadla Germanwings nastoupila sehraná parta sebevrahů, přemohla posádku a hromadně skončila na alpských svazích.

Ano, teoreticky by to šlo. Jako hypotéza to obstojí, ale hrozí, že nějací blbečci se toho chytí a podobně jako s SU-25 napíší, že jsem tvrdil, že ten sestřel provedly SU-25. On je totiž obrovský rozdíl mezi teoretickou, technickou úvahou a jejím skutečným provedením.

Tím jsem si ohřál svoji polívčičku a musím skončit s tím, že nejlepší by bylo tyto naše neplodné diskuze o sestřelu MH17 skončit. Stopnout.

Problém, jako ostatně vždy, je v tom, kdo přestane jako první.