Lékařský poker: Kdo první složí karty?

Poker jsem moc nehrál, v mládí spíš mariáš. To jsem tehdy pochopil, jak nebezpečný je sexizmus. Podcenil jsem protihráčku, ta mi "oplácala" sto v lepších se sedmou, já se otočil, ona dala "tutti" a já platil. A to dost krvavě, protože i když je mariáš desetníkový, tak to v té barvě, s tou neuhranou sedmou a s těmi všemi fleky dělalo dost slušný peníz.

Ale v mariáši se karty neskládají. Tam se hraje až do samého konce a pak to vítěz poraženým spočítá nebo naopak sám platí. V pokeru to je jiné, tam mohu sázku navýšit, vyrovnat nebo karty položit a sůj vklad tam nechat a dál neriskovat.

Jsem opravdu zvědav, jak ten současný lékařský poker dopadne, i když bycj byl ochoten se vsadit, že žádné drámo se konat nebude. Bylo mi vyčteno, že podceňuji lékařskou vědu, když jsem v jednom z předchozích článků vypočítal, jaké náhlé příhody zdravotní mě potkaly a jak byly řešeny. Samozřejmě, naštěstí mě zatím nepotkala ani mozková mrtvice, ani infarkt a ani jsme mimoděložně neotěhotněl. To tedy zcela určitě ne.

Ale právě tím, jak mnoho neakutních zákroků se dělá, vzniká přece prostor pro akutní zákroky a pro záchranu života. A lékaři, kteří se domnívali, že mají v rukou "full house" a mohou skvěle vydírat stát, najednou zjisťují, že mají dvě dvojky a kartu se neodváží měnit.

Pokud chci někoho vydírat, musím mu být schopen způsobit škodu. Stěží může někdo přijít a říci: Viděl jsem tě, jak sis na rohu dal jedno pivo. No s tím stěží nějakou žárlivou manželku ochromí. Pokud si ale dá tu práci a manžílka vyfotografuje v posteli s milenkou (také s ní může být smluven, to je pak ideální), no tak, pokud manžílek je dost silný "v kešeni", tak z něj nějaký ten peníz vyrazit mohou.

A otázkou diskuzí minulých týdnů je, jak silné vlastně mají lékařští vyděrači své karty, jak moc a co mohou přihazovat? A já si myslím, že nejenom nemají žádné silné karty, ale že jejich bojová vozidla jsou stižena rzí a pomalu nepojízdná. A víte proč? Protože každé vozidlo potřebuje PHM. Na naftě se vyhrávaly bitvy druhé světové války a tam kde vázlo zásobování PHM, nikdo žádné vítězství čekat nemohl.

A abych s těmi alegoriemi už skončil, tak poslední: A co je PHM pro každou českou domácnost? Samozřejmě peníze. A je velký rozdíl, jestli je člověk sám a bydlí u přítelkyně nebo je ženatý, má jedno dítě, druhé čeká a vzal si hypotéku. Ano, ten první může blufovat a hnát hru do vysokých sázek. Nakonec, ono to nějak dopadne, že a on hlady neumře.

Ale ten druhý, ženatý, s dětmi, manželkou doma a vysokou hypotékou, stojí po kolena ve vodě a do bot mu teče. A tento typ odbojníka je zralý na bílou kapitulační vlajku neboli položení karet na stůl. A otázkou nyní pouze je, kolik protestujících lékařů je toho prvého typu, který vydrží i s málo penězi od pracovního úřadu, kde ale patrně bude muset stejně vzít nějakou práci, a kolik jich je toho druhého typu, který má jen malou šanci rozumně finančně přežít.

A nevím, nevím, jestli by hypoteční banky neměly brát dobrovolný odchod ze zaměstnání jako závažné porušení úvěrových podmínek. Mně se to tak alespoň jeví.