Konečně se našel někdo, kdo řekl, že císař je nahý. Karma za odvahu!

P.S. Před časem jsem se Vás, pane Hermánku, ptal na pana Havránka. S potěšením jsem zjistil, že jen trucoval a nyní už opět chrlí dva blogy denně (k mé lítosti se mi většina z nich pranic nelíbí).

Děkuji a myslím, že o "nové" tvorbě pana Havránka smýšlím podobně.

Pro paní Prokopovou a další rozhořčené. 

Já neřeším, zda ty děti byly odebrány právem nebo neprávem. To nevíme nikdo z nás.

Já také neřeším, jaká je Barnevernet (nebo jak se to správně jmenuje) hydra.

Já říkám jedinou věc a ta je také v nadpisu článku. 

Paní Michaláková je migrant, jako každý druhý. Pouze přišla do hostitelské země kultivovanějším způsobem.

A jako taková se prostě musí řídit tamními zákony a zvyklostmi a ne tady zhysterčit celý národ včetně prezidenta.

Lidí, kteří mají problémy s péčí o děti jsou jen u nás desetitisíce. Pan Hodina by mohl vyprávět.

Je to prostě pláč na špatném hrobě.

To je to co vy asi nikdy nepochopíte, protože vám chybí cit a empatie. Paní Michaláková žádné norské zákony neporušila, neprovinila se ničím a přesto přišla o své dva syny. Je povinností české republiky jako státu jí pomoci. Tato povinnost je ostatně uvedená i v českém pasu, kde je napsáno, že občan ČR je pod ochranou republiky. Někdo to považuje za frázi, možná, ale přesto by stát měl svým občanům v zahraničí pomáhat. A ani ne kvůli paní Michalákové, spíše kvůli jejím synům, protože oni jednou možná budou vážit, jak se jejích země k ním zachovala. To že je u nás lidí s problémy více, to je hloupý argument a nezakládá povinnost paní Michalákové mlčet, držet hubu a krok. Paní Michaláková dělá to, co by měla udělat každá matka na světě, která své syny miluje a nechápou to jen chladní cynici.

Možná, pro úplnost, by se chtělo podívat na server Svobodné fórum, kde je poslední článek od šéfredaktora Šafra, s kterým se moc souhlasit nedá, žil jsem ve Skandinávii 12 let, vím své, ale hlavně Moniky Le Fay, která o tom píše více. Nehodnotím, ale Norsko obecně sklouzává kamsi do společenské sci-fi, ze které není normálního návratu.

Ano, ale to je klidně možné. Já jsem se na podzim roku 1969 vracel do komunistického Československa a také jsem prostě musel počítat s nějakými, a to dost drastickými, omezeními.

A stejně tak, kdo che žít v Norsku, musí s nimi tu píseň zpívat, jakkoli nám připadá třeba hloupá nebo dokonce nebezpečná.

Jirko, vcelku souhlas.Ale já v tom vidím jiný problém.Jsou to naše děti,tak by to měly řešit naše soudy.

To je zkreslený pohled. Takovéto kauzy vždy řeší místně příslušný soud, resp. sociálka.

Přece, kdyby zde měl problémy s dětmi pár třeba z Dagestánu (jeden pár odtamtud znám) tak to bys chtěl, aby to řešily Dagestánské úřady?

How come?

To je myslim po prve ,co s panem Hermankem souhlasim A to nas hradnik chce populisticky vyhlasit Norsku valku .Hanba mu.

Děkuji. V tomto se Zemanem hrubě nesouhlasím. Leze občanům tam, kam císař pán....

Rusák zase žvaní, podstata mu uniká.

A to jak, Zdenečku?

Během usínání jsem si přemýšlel o tom, jaká to jsem nestvůra a pak mě napadl tentýž příměr jako Jaru Rank, se kterou tak čsto nesouhlasím a proto se kopíruji to zásadní, co jsem já chtěl říci a řekla to ona:

"V kauzach s detmi v Norsku se mi nelibi, ze rodiny, ktere nemaji dostatecne vzdelani a zenou se pouze za financemi, se neinformovaly dostatecne a v podstate je to jako z zenami, ktere se provdaji za cizince (treba muslima, ale muze to byt i Brazilec), manzelstvi neni harmonicke, rozejdou se a pak si navzajem unaseji deti a trvaji na pomoci vlady sve zeme."

My máme tendenci "fandit" matce i proti pravomocnému rozsudku soudu a neuvědomujeme si, že neeticky se chováme my.

Paní Marcela Krajníková se kdysi vdala do Argentiny a neuvědomila si, že děti, které tam porodí podléhají argentinským soudům.

Paní Michaláková se vdala do Norska a neuvědomila si, že děti, které tam porodí podléhají norským zákonům, zvyklostem, postupům a normám. Může nám ji být stokrát líto, ale protinorská hysterie není na místě.

....sem kopíruji.

Pane Hermánku, mnohdy jsem s vámi v minulosti souhlasil a většinou i karmu dal. Dnes však nějak nemohu. Sice tak nějak chápu váš příměr islámských imigrantů k manželům Michalákovým, ale z hloubi duše s ním nesouhlasím. Možná jsem hluboce konzervativní, ale rodinu, pokud funguje, považuji za nedotknutelnou instituci a jakékoli zásahy úřadů do jejího nitra považuji za naprosto nepřípustné! Není to jen o tom, že si děti "zvykly". Co jiného jim, proboha, zbývalo? Měly snad držet protestní hladovku? Řekněte mi, jak je možné podle vaší filosofie, že děti adoptované a svými adoptivními rodiči zpravidla milované dost často mají touhu hledat své pokrevní rodiče i přesto,  že se k nim v raném dětství nezachovali zrovna moc dobře. Pane Hermánku, kdo bourá rodiny, bourá současně celou společnost, její zvyky a kulturu. Bytostně norské praktiky odmítám a stejně tak odmítám váš dnešní blog jako demagogický a vysloveně hloupý! Je mi to líto.

Asi je to zbytečné, ale opět zopakují základní a největší podstatu celého případu. Paní Michaláková, občanka ČR, si vzala jiného občana ČR, který žil a žije v Norsku. Tam se jím narodili dvě děti a společně je vychovávali, bez jakýchkoliv problémů. Ty nastaly v okamžiku, kdy si paní Michaláková stěžovala u učitelek ve školce, že její syn je nepřiměřeně špinavý a žádala vysvětlení. Namísto toho, došlo k udání v tom smyslu, že otec děti zneužívá a děti byly odebrány a předány do pěstounské péče. Žádné z obvinění proti paní Michalákové se nikdy nepotvrdilo a přesto případ došel až do dnešního stadia, kdy děti, připomínám že občané České republiky, jsou nabízeny k adopci. Nevím co hovoří mezinárodní právo a jestli by právnici nenašli pro takový krok precedens. Možná ano, nicméně mezi zpřátelenými zeměmi, civilizovanými zeměmi, je takovýto přístup nejenže neobvyklý, ale hlavně nepřijatelný.

Podstata je, že ta rodina žila v Norsku a ne v Česku.

Byl bych rád, kdyby mi někdo odpověděl:

Zájem dítěte je prvořadý. Vtomto případě se občané ČR (rodiče) provinili na občanech ČR (dětech) a nikolina norském státním příslušníkovi, takže logicky by měl rozhodovat soud v ČR.Následek ale je, že občan ČR (jedno dítě) bude zbaven občanství ČR a soudem - adopcí budez něho Nor, takže svým způsobem se jedná o únos občana ČR cizími státnímiúředníky.

Už jsem odpověděl Filipovi. Kauzy, kdy se případ neřeší tam, kde vznikl, jsou velmi řídké.

Třeba případ Kramný. A důvod je také jasný. Egypťané nechtěli oběsit evropského turistu a tak případ nechali nám.