Dnešní rozsudek? Medvědí služba Romům...

Tímto způsobem naposled rozpoltila před třemi lety národ lítá bitva o "chobotnici" a předtím a stále ještě antagonizmus Havel - Klaus respektive nelítostný boj jejich příznivců, protože ti dva naši "velikáni" se mezi sebou občas jen tak kočkují.

Jedna poloviny národa má ty mladíky za vrahy, kteří chtěli upálit nevinnou čtyřčlennou rodinu včetně malého děvčátka a kdyby u nás existoval trest smrti, tak se určitě nemalé procento obyvatel vysloví pro tento konečný trest. Nakonec, má mnohé výhody, že? Pachatele není třeba dlouhé roky nákladně věznit, živit a podobně. A druhá polovina obyvatelstva ten skutek bagatelizuje s tím, že vlastně o nic moc nešlo a nejraději by viděli podmíněný trest nebo dokonce zproštění viny. Ale jaký trest by by spravedlivý, to se neodvažuji soudit.

Podle mého názoru nejhorší službu Romům dělají aktivisté typu Michaela Kocába. Viděl jsem ho nedávno v televizi a on neváhal prohlásit, že Čechům vadí "trochu jiná barva kůže". A to si, myslím, není pravda. Češi nejsou rasisté v tomto slova smyslu, tak jak to definoval Michael Kocáb. Řeknu příklad: V roce 1975 jsme na vojně jako četaři absolventi veleli tzv. přijímači. A po přísaze nás "mladí" vojáci bohatě hostili pivem a my, všichni společně, jsme před večerkou hlučně procházeli Litoměřicemi a řvali jako dobytek.

Spořádaným občanům se to pochopitelně nelíbilo. Ale oni na základě této naší akce nezískali záporný názor na celou armádu, nýbrž jen na pár desítek hlučících vojáků základní služby. Tedy tu naši partu. Veselým zpestřením toho odpoledne byl tak incident, kdy jeden "mladý" hodil po mém kamarádovi plný půllitr piva a já ho chtěl na místě ztrestat. A světe, div se, k rozumu nás přiváděla cikánská kapela, která tam hrála. Nechtěli, abychom jim kazili kšeft.

Takže, otázkou je, zda by tito, dnes nepravomocně odsouzení mladíci hodili zápalné lahve do domku spořádané, vymydlené romské rodiny, kdy otec pracuje třeba v autoservisu a matka je buď doma nebo někde uklízí. Jinými slovy, zda to byla pouze etnická příslušnost napadených, která k tomu incidentu vedla nebo zda to také, a možná v rozhodující míře, byl jejich způsob života. Bydlení načerno, na otce vydán příkaz k předvedení k výkonu trestu, barák plný kradené elektroniky.

A přesně tak se to má i s "českým rasismem". To není ten pravý nacistický rasismus, kdy do plynu šli i židovští intelektuálové. Kdepak. To je odpor k zahálčivému způsobu života a k parazitování na sociálních dávkách. To je odpor ke hluku, špíně, nepořádku, malým krádežím a velkým zločinům. Odpor proti dvojímu metru, kdy "bílému" pachateli je soudem, přesně jako dnes, vyměřen výjimečný trest a pachatelé z romského etnika odcházejí, za prakticky stejný trestný čin, od soudu se směšnými tresty ba dokonce se zproštěním viny.

A to je to, co zdvihá našince ze židle a to je to, proč si myslím, že tyto exemplární tresty jsou ve svém důsledku kontraproduktivní a vztah většiny k romské menšině spíše zhorší než zlepší.