Ach, ti naši komanči, ti si s námi zatančí...

Nebo snad zatočí? Nevím, co je správně a vlastně to ani nechci vědět. Když jsme v neděli 19.11.1989 pochodovali z Václaváku směrem na Hrad, nevím přesně. co si každý z nám myslel či přál. Jedno vím ale celkem natuty. Všichni jsme si přáli, aby ta neschopná parta, co nám tolik let vládla, šla konečně od válu nebo lépe řečeno, do prdele.

Myslím, že mezi námi nebyli žádní disidenti z povolání, jejichž hlavním životním posláním bylo válet si šunky za peníze ze Západu a prachy, původně určené politickým vězňům, vesele propíjet.

Ti, kdyby tam byli, tak se budou našemu snažení jen povýšeně usmívat, protože my jsme přece mezi ty vyvolené, chovné nepatřili.

A myslím, že mezi námi nebyli ani ti zhrzení, z KSČ vyloučení. Protože tomu ani neodpovídal věk účastníků toho průvodu, z nichž mnozí tma byli s malými dětmi.

Myslím, že z těch pár stovek, optimisticky počítáno několik tisíc (naprostá většina z nich se ve Vítězné ulici po příjezdu policejních antonů rozprchla) jen velmi málokdo, dokonce možná vůbec nikdo, netušil, co ho za 25 let čeká. V jaké společnosti asi tak bude žít?

Já tedy určitě ne, i když z Německa jsem svou představu a kapitalismu měl. Nikoli však o "kapitalismu", jak nyní vypadá zde.

Možná mají pravdu Klausovi odpůrci, když říkají, že jsme to "pustili" příliš rychle. Že jsme dali plný plyn bez ohledu na stav podvozku, řízení či brzd té socialismem zdevastované káry.

Ale na druhou stranu úvahy typu "co by bylo, kdyby toto nebylo" jsou absolutně na nic. Ale podívat se na to, co se dnes děje na nic není. Dnes se děje a myslím, že to je to správné slovo, politický kocourkovský Absurdistán.

To, že bývalí komunisté nejenže zahodili své komunistické legitimace, aby mohli dělat politickou nebo jinou kariéru je asi "normální". A i to, že se se z nich stali zuřiví antikomunisté, kterým přitom jde přímo pěna od úst, se asi také dalo čekat.

A já jsem se dozvěděl, že jsem "komanč" a to (možná nejen) proto, že politiky roku 1968, tedy samozřejmě hlavně Dubčeka, považuji za naprosté amatéry. To jsem ale tak trochu "podehnal" (opak přehnaného).

Ti lidé nebyli pouhými amatéry, kteří by si byli svého amatérismu vědomi.Ti lidé byli, ostatně jako mnoho komunistů, amatéry zblblými.

Amatéry, kteří, vědomi si neomezené a nekontrolovatelné moci své strany, vymýšleli politická Perpetua Mobile. Všichni víme, co to Perpetuum Mobile je a také bychom všichni měli vědět, že je neuskutečnitelné.

Neznám zpaměti ty třídy, kterými je PM klasifikováno, ale myslím, že v té prvé třídě se pouze nekonečně dlouho pohybuje. Pokud zamhouříme obě oči, tak řekneme, že při nulových ztrátách, nulovém odporu (třeba supravodivostí) by to snad možná nějakou chvíli možné bylo.

Ale druhá třída či druhý stupeň Perpetua Mobile, tedy stroj, který by sám od sebe, bez dodání vnější energie, konal práci, je i teoreticky hovadina, i když velmi často opakovaná.

Ostatně, stačí si vyhledat článek o čelním střetu dvou aut a energii, která se přitom uvolní a při četbě diskuze se Vám budou protáčet panenky.

a právě to, co naši "géniové" roku 1968, vymysleli, tedy "demokratický socialismus" je něco jako ono výše zmíněné Perpetuum Mobile, ovšem v politické a společenské rovině. Také nemůže fungovat, protože  socialismus a demokracie se navzájem vylučují.

Marně nyní dumat, zda Dubček byl skutečně tak hloupý, že té idee věřil nebo ji pouze využíval ke zvýšení své popularity. To se nedá vyloučit.

Ale pokud řidič, ke zvýšení své popularity mezi mladými a šílenými spolujezdci, jede takovým stylem, že celou osádku zabije, určitě ho nikdo nebude adorovat, ani oslavovat.

A pokud politik, veden dobrými předsevzetími, kterými je často dlážděna cesta do pekla, způsobí, že ho nadřízený stranický orgán, tedy Moskva (sovětské politbyro bylo samozřejmě tomu československému nadřízeno) musí přijet s tanky umravnit, tak nezasluhuje nic než posměch a zapomnění.

Pohrdání jsem tam schválně nenapsal. ale tlačilo se mi do klávesnice. Ovšem, vynechal jsem jej jen proto, že Dubček skákal z věže lépe než já (já vůbec), tak jsem ho tam nenapsal. A šílená myšlenka TRHNOUT SE OD MOSKVY??? 

Tak tato myšlenka, podle mě, Dubčekovi, absolventovi Moskevské stranické školy NIKDY ani na mysl nepřišla.

Bylo by to ještě absurdnější než to, že by mi přestalo chutnat pivo. A přece se to stalo, byl to "slepák". Ten ale v politice vůbec není.