9 sporných kroků Václava Klause

Pokud se jen trochu zamyslíme nad lidovým hodnocením dvou našich „porevolučních velikánů“, Václava Havla a Václava Klause, musíme dojít k závěru, ž je psychologicky nesmírně podobné hodnocení manželů či partnerů v rodinném a intimním životě. Muž, se kterým žena končí, je hodnocen 100% negativně a muž, se kterým žena začíná 100% pozitivně. A podobně je to i s hodnocením obou Václavů. Pro mnohé z nás představuje jeden Boha a druhý ďábla a jiná skupina to má naopak. A jediné, v čem se obě skupiny shodují, je hodnocení amnestie obou prezidentů a každá skupina se snaží obhájit právě tu svoji verzi amnestie.

Kolega Čunderlík propral ve svém článku Devět hříchů Václava Klause... játra odcházejícímu panu prezidentovi velmi důkladně. Silně to připomíná běsnění levičáků před odchodem G.W.Bushe z funkce. Ale berme to popořadě.

Kupónovka. Co člověk, to názor. Podobné je to třeba s pražskými hospodami nebo taxikáři. Často se člověk dočte, jak jsou nepoctiví. Ale žádnou takovou zkušenost sám nemá. Já s jednou solidní taxikářskou firmou dojednal odvoz na letiště Ruzyně za 550,- Kč, tedy asi za 22.00 Euro a nepoctivý taxikář chtěl za odvoz z Malostranského a Staroměstské náměstí přes sto Euro.

Referendum o rozdělení ČSFR. Jistěže by takové referendum bylo bývalo právně čistší, ale poté, co prezident republiky ve vztahu ke Slovákům zcela selhal, jednání nezvládl, nezúčastnil se ho a abdikoval, byl Klausův postup v podstatě až zázračně bezchybný. Jediný on si totiž dokázal s Vladimírem Mečiarem poradit.

Korupční financování politických stran. Dávný problém a nejen české politiky. Tady asi udělal Václav Klaus zásadní chybu, že se v „ajfru“ všech povinností ministerského předsedy málo věnoval vnitrostranickým věcem a rostoucímu napětí v ODS.

Opoziční smlouva. Zde si dovolím autora citovat doslovně: „ největší podvod na voličích, který jenom posílil klientelistické vazby. Tam, kde opozice netvoří protiváhu vůči vládě, vzniká podhoubí, kde se dobře daří korupci, což vlády po roce 1998 ukázaly v čisté nahotě...“ To samozřejmě není ani náhodou pravda. 100% voličů ODS v naší tehdejší domácnosti, tedy moje maminka a já, bylo tou smlouvou nadšeno.

A byli jsme nadšeni z toho důvodu, že tato smlouva odstavila z politiky lidi, jako byl Jan Ruml. A důsledky OS? Krásně to před pár týdny charakterizoval bloger Miroslav Kodet, když napsal, že tvrdit, že negativní věci začaly opoziční smlouvou je jako tvrdit, že těhotenství začíná porodem.

Druhá volba prezidenta. K tomu jen to, že ty náboje (nábojnice či kulky) dostaly v poště senátorky, které váhaly s podporou Švejnara a hodlaly volit Klause. Postupně se to ale celé otočilo, jakoby to byly kulky na podporu Klause.

Jakl a Hájek. Oba dva to jsou velmi inteligentní a vzdělaní lidé. Prostě jen nezdraví u vrbiček a říkají svůj vlastní názor. Jsou to samostatně myslící lidé a nikoli davovou psychózou postižená skupina, recitující stále ty samé „lidskoprávní“ mantry.

Chilské pero. I středně inteligentní delfín ví, že pero, kterým státník podepíše mezistátní smlouvu, stává se jeho suvenýrem. Karle spáč ovšem zaspal, pero si nevzal a Klaus udělal pro televizní kamery divadlo. Česká televize záběry zmanipulovala a poslala do světa. A kontrolní otázka k tomu peru: Kdyby Chile opravdu považovalo českého prezidenta za zloděje per, pozvalo by ho znovu?

Amnestie. Společný problém Havla i Klause a je čas ukáže, nakolik měli její kritici pravdu. Postupně se zjišťuje, že ty nejkřiklavější případy vůbec pod amnestii nespadají, ale prezidentovi už byla psí hlava nasazena.

Opakované „útoky“ na Havla. To je těžké. Pokud se tady bude vytvářet prostředí, že Havel byl nechybující génius a polobůh, který tuto zemi dostal ze spárů komunismu, pak bude jakákoli kritická zmínky o něm brána takto negativně. To ale není problém Václava Klause, to je problém nekritických zbožňovatelů Václava Havla, kteří v něm chtějí vidět ideál, kterým ale zcela jednoznačně nebyl.