Úvod do světa pohádek

4.5.2025

Perex: Nahodile jsem zvolil téma pohádek, aby z tohoto tématu, které fascinuje všechny vznikl nový směrodatný kánon. Tyto pohádky, které budou vznikat budou jiné. Nebudou skutečnými pohádkami, ale životem toho, kdo žije i bytuje zde v těle. Takto zní zákon pohádek číslo jedna.

Pohádka - Pohádka bez konce (pracovní název)

Na počátku každé pohádky musím zobrazit pravdu, jak to, tak již bývá. Tedy bylo, nebylo. Tímto začínáme každou pohádku, aby pravda jejího života byla v nás obsažená s láskou a pokorou v to co je i není. Takto začíná vše jako jedno.

Slovo pohádka bylo zvoleno záměrně. Není vyššího slova v jazyce českém než slovo pohádka. Slovo pohádka má jeden význam: Dodat všemu co má dostat v područí toho koho milujeme. Takto zní zákon pohádky a takto zní zákon člověka:

Jsme-li člověk a dodávám všemu sílu a pokoru života, pak je můj život pohádkou nejen pro mně, ale i pro ty co mi uvěří. Takto postupuje lidské vědomí i člověk, který Ví.

Jsou slova vysoká a přesto nízká. Co je onou pohádkou, zeptal se člověk? Onou pohádkou je poznání života, že vše je jedním. Takto zní zákon pohádky, kdy každá pohádka, který tento princip přinese je moudrá tak jako ten, kdo ji napsal či stvořil. Ona pohádka tak tvoří kostru života dalšího a tento život dodává sílu všemu, nejen lidem, ale i dětem, které hltají pohádky proto, že sami jsou pohádkou nevyřčenou a čekající na své projevení. Takto jednající život, poznající pravdu života svého jedná v nejlepším světle života dalšího, kdy pohádkám neodzvonilo, jen musejí být moudré, což ty moderní již zdaleka nejsou.

Co se stalo s pohádkami nynějšími, že již nejsou moudré? Je tomu tak proto, že člověk, který vymyslí pohádku musí být naladěn na pravdu tak vysokou, že se tají dech. Takoví lidé již nejsou. Každý z těchto moudrých lidí propadl mamonu a nechtěje dát všemu již nic, dodávají takové paskvily. Ano, musím říci paskvily. Proto jsem se rozhodl nabídnout svůj pohled na tento žánr. Bude tedy vznikat každý týden jedna pohádka, která nebude pohádkou, ale koncentrovanou moudrostí, která dodá všemu, co má dodat. Takto jedná skutečný člověk a nedávající ze sebe to nejlepší, ale všeho jako jednoho.

Jsou to jen slova, oponoval člověk. Ano jsou slova, které chápe každý moudrý člověk. Jen ti co zcela odpadli je nikdy nepochopí, jenže těchto lidí je velice málo. Přesto tvoří kostru stvoření vezdejšího. Tito lidé nechtějí být láskou ani pokorou pro tento i další čas, ale chtějí si svůj život užít. Nejsou tak schopni pochopit jemné nuance pohádek, které Vám přinesu.

Tímto úvodem bych Vás rád uvedl do problematiky pohádek a vyzdvihl to co má přijít, tedy láska v každý okamžik života, která dodá všemu, co mu dodat má.

Tímto se loučím a předávám své slovo dál.

J.H.