Střípky dne

Kdo půjde světem a nalézá střípky života, které jej naplňují, ten dokáže nemožné, najít společnou cestu s tím, kdo tyto střípky tvoří.

4.7.2025 napsáno v penzionu ve Sloupu

Skýva chleba byla životem

Perex: Snad si uvědomíte po přečtení tohoto textu, že láska má tolik podob, že uvěřit je tak snadné. Proto buďte láskou.

Odkrojek a skýva, co v sobě skrývá (pracovní název)

Byl jednou jeden odkrojek. Co jsi ty můj odkrojku, zeptal se člověk? Jsem ten, co tvoří skývu, která tvořila chléb. Kdo mě pozná uvědomí si, co znamená chléb ve vašem životě.

Chléb je slovo, které si protiřečí, ne však doslovně. Kdy ta doslovnost je tvořena bytím onoho chleba. Chleba je tak povýšen ne tím, co tvoří, ale tím jakou je láskou pro svět. Naděje je tak láskou pro vše, a touto láskou dotváříte svět, který proudí vším.

Slova a zase slova prohlásil člověk. Jsem sám láskou, ale tohle neznám. Ne proto jsi láska, ale řekni mi upřímně, co pro tebe je láskou? Moje láska je tvořena bytím a tím poměřuji svět. Proto můj život je ten nejvyšší, takto promluvil člověk.

Jsi domýšlivý, když tomuto říkáš láska, protože tvá pýcha je tvořena egem, který tvoří vše v jednotě, která je vším, ale jen a jen s hmotou bez duše. Takto odpověděl hlas lásky.

Zasmušil se člověk, však jsem ti dal vše přeci. Není tomu tak. Má láska neobdržela od tebe nic. Jen hmotné prožitky, kterými jsem byla zahlcena, proto tvořím v tobě poznatky tak vysoké, abys našel svoji duši.

Slova člověka byla povýšena, ne však tím, že uvěřil, ale tím, že našel svoji duši. Tímto se stal skutečným člověkem, který ze života prožil vše v lásce. A co bylo s hmotou, zeptal se druhý člověk?

Hmota je sice láskou, ale ne duší, proto tvoří jen hrubý obal. Kdo pochopí hmotu tímto způsobem, najde poznání nejvyšší.

Tímto se loučím a předávám své slovo dál.

J.H.

5.7.2025 napsáno v penzionu u Sloupu

Světe poznej sám sebe

Svět poznávajíc sám sebe klopýtá cestou. Ta cesta se nezdá být cestou, přesto cestou je. Je onou cestou pro člověka, který probudil lásku. Takový prožitek lásky nemohu přijmout, řekl člověk. Je to z toho důvodu, že jsem nežil v lásce, která byla vším. A Bůh mu odpověděl takto:

Směsice dojmů ze světa, který je jedním, tvoří láska tak vysokou, že poznat ji, dokážete vše jako lidé, jen otevřít oči a dávat všemu co mu přísluší. Takto odpověděl Bůh.

A člověk poznaje slova pána se zachmuřil. Máš pravdu Bože, že mé slovo ani činy nedávaly takovou kvalitu světu. Proto přijmi moji omluvu láskou, kterou dotvořím vše v jednotě.

Taková slova slouží nám oběma, abychom našli k sobě cestu, kdy cestou dokáže být cokoliv. Proto buďme láskou pro tento i příští čas, který vzejde ze světla k nám lidem jako jedno.

Těmito slovy se loučím a předávám své tajemství života všem láskou, kterou žiji.