Slovo strach je naše nebo cizí?

Kdo pochopí strach? Pochopí jej ten, kdo najde lásku tak velkou, že strach nebude strachem, ale dítkem skutečnosti, že vše je jedním.

17.3.2025

Strach má velké oči (pracovní název)

Kdo ví, co mám na mysli, když řeknu slovo strach? Je tomu již dlouho co člověk nezažil strach, ne tím, co tvoří, ale tím, co tvoří Bůh. Bůh je tak vysoká entita, že strach je na místě. Jenže co když je vše jinak? To jinak znamená pokrok, kdy pokrokem myslíme to, že přestaneme se bát neznáma. Ano, takto definujeme strach, který plodí prostředí, které dotváří život náš, stejně tak váš. Ano, musím říci jediné:

Strach je to co má velké oči hrůzou, kterou nemůže pochopit.

Co je to tedy strach? Strach je hrůza, nepopsatelná hrůza, která vytvoří řetězec toho, co má vytvořit a lidé se pak diví, že se bojí. Ano bojí se, protože nechápou onu vzpruhu na počátku, která má být odvahou.

Jsou věci vysoké i nízké, přesto konáme-li vědomě konáme bez strachu, ne proto, že naše odvaha je tak vysoká, ale proto, že cokoliv uděláme, děláme jako dílo Boží, které nemá strachu. Takto bych mohl pokračovat a lidé by nechápali, proč to říkám, když věc je přeci tak snadná. Jedině, že by v tom byl háček, přeci?

Ano, je v tom háček, tedy hák. Ten hák způsobuje, že lidé nejdou se stvořitelem a potom se bojí. To, že se nebojím neznamená, že neznám strachu, ale znamená to, že náš strach není tím, čím by měl být. Strach totiž tvoří kostru struktury hodně vysoké, ač se to nezdá. Žádná struktura není vyjmuta ze strachu, dokonce ani Bůh, pokud nekoná v lásce. Proto je prvotním hříchem ne poznání strachu, ale ztráta lásky, která dává strach překonat. Láska jako moderátor netvoří kostru strachu, ale svoji vlastní a tím uzavírá vše pod jedno. Protože kdo je jako jedno nedokáže jít se strachem, ale s láskou.

Na samý závěr mám prosbu: Nedívejte se na strach, že nás ponižuje, ale tak, že strach tvoří kostru tak vysokou, jakou byste rádi našli v sobě.

Tímto se skutečně loučím.

J.H.

19.3.2025

Pohlédni člověče na život

Perex: Kdo pohlédl na život, a přitom našel život, ten se probudí do života věčného, který znamená to, že Váš život je jako můj.

Poslední steč, je jistou smrtí (pracovní název)

Na počátku takové úvahy je malé zamyšlení: „Co by bylo, kdybych nebyl“. Ano, takové otázky se honí hlavou každému člověku. A Bůh odpovídá životem:

Kdo pozná můj život jako můj, ten najde v jakýkoliv čas, přesně to, co má najít.

Tedy dá se říci jediné:

Kdo probudí život do života našeho, ten nebude jen životem společným, ale i životem všech.

Takto odpovídá Bůh stvoření na otázku, co by bylo, kdyby tento život nebyl. Jak říkám slova a zase slova, pronesl člověk, přitom vím, že kdybych nebyl byl by můj život čí? Ano, čí by byl můj život, je přeci tato otázka života a Bůh odpovídá slovy:

Každý v jakýkoliv čas najde to co má nalézt. Pokud se vám zdá, že váš život stojí za nic, můžete protestovat, nebo ho zažít a poznat v jeho šíři. Tohle vám radím jako stvořitel.

Na samý závěr přinesu jedno poselství. To poselství znamená odkrýt karty života toho, kdo je i není. To poselství zní takto:

Můžete prožít život v bohatství, přesto v chudobě. Kdy jediné Bohatství je poslání života vašeho jako mého. Toto tajemství znamená odkrýt karty, které jsou životem a pokud tyto karty prohlédnete, budete skutečným člověkem, který pochopil vše jako jedno, ne z pohledu našeho, či mého, ale všeho jako jedno.

Takové karty přeci nejsou, prohlásil člověk. Ale jsou, pokud budete pečlivě a láskyplně naslouchat životu nebudete stát stranou života, který žijete. Buďte láskou, pokorou a moudrostí. Tohle vám radí Váš člověk.

Nastala doba ticha a to ticho prodchnul zvuk zívnutí, ano toho co přináší spánek, který posiluje. Takto koná život připravující se ke spánku, aby další probuzení bylo Božím záměrem i životem.

Tímto se loučím a předávám své slovo dál.

J.H.