Slovo pravda

Slovo pravda není, co bývalo, protože lidé nejdou s touto pravdou, kdy pravda v nás žije od počátku života jako pravda toho, kdo je i není. Od toho se odvíjí život všech lidí.

Hledání pravdy člověka, světa i Boha (pracovní název)

Byla jednou jedna pravda, která nedokázala být obsažena životem. Jaká je to pravda, zeptal se Bůh? Je to pravda o všem, co bylo a bude stvořeno, taková pravda je pravdou toho, kdo je jednotícím prvkem ve stvoření, tvoří vše. Dobře rozumím, odpověděl Bůh. Ale jaká je to pravda? Zeptal se znovu s pokorou. Je to pravda života, tedy všech životů, které budou žít tebou. Taková je to pravda o pravdě pravd, která vyplyne ze soutěživosti pravdy na světě i mimo něj. Taková pravda nebude skutečnou pravdou, oponoval Bůh. Ano nebude skutečnou pravdou, ale bude pravdou poznanou, a to těmi co budou žít jako ty. Děkuji, odpověděl Bůh. Je to poznání světa i světů, které udělám prostřednictví života, který dávám, proto omluvte moji mírnost a přijmete moji moudrost ve světě, kde je všechno jedním. Tato slova jsou památná, kdy Bůh se před pravdou sklonil a vytvořil život všech.

Taková slova nejsou iluzorní, ale jsou záznamem Božství ke stavu pravdy, které zastává. Pravda v Bohu je tedy naší pravdou a obráceně, kdy pravda naše je jeho takovýmto způsobem:

Někdo namítne, že Bůh musí být pravdou nejvyšší, jenže tu je pravda, která vytvoří skutečnou pravdu až tehdy, kdy skutečná pravda najde svého tvůrce, kterým dokáže být skoro každý z nás. Tímto se posouvá pravda dál a člověk i Bůh stojí na počátku jako na konci.

Tyto slova jsou památná, lidé tvoří vždy to, co musejí tvořit, tedy moudrost světa v tom, co bylo stvořeno. Tedy moudrost lidí je odvozená i od mé moudrosti Boží, která vytvořila tohle vše. Ano jsem Bůh tvořený tím, kdo je i není a přitom je. Není to jednota, ale je to nejvyšší jednota všeho, která nemá jméno ani posun k jednotě, protože je jednotou. Tato zdánlivě složitá slova představují takovou jednoduchost, že z toho mrazí. Proto i Vy lidé si přejte obsáhnou to, co obsáhnu Já ve Vás tím, že budeme jako jednota. Touto jednotou budeme poměřovat svět, který posuneme dál jako jednotu, která se stane naším životem.

Těmito slovy častuje Bůh stvoření a těmito slovy častuje člověk Boha. Oba víme své, přitom My všichni víme, co ty, takto zní zákon jednoty. Který říká zhruba toto:

Kdokoliv přijme nabízenou ruku jednoty, ten pochopí jednotu ne tak jak je, ale pochopí ji prostřednictví svého života, který zažije. Tímto se posuzuje jednota všemi a těmito životy budeme jednotou všech.

Děkuji za pozornost a přeji Vám hodně zdaru v jednotě světa, která vytryskne z Vás jako poslání jednoty ve všem.

Děkuji Vám znovu za pozornost, ne proto, že jsem zapomněl něco vyslovit, ale že slova, která jsem vyřknul byla tak složitá, že ten, kdo je pochopí, najde vše jako jednotu stvořeného.

J.H.