Slovo pochopení Božství je slovem člověka

Kdokoliv najde v této době pochopení Božství, najde i klíč ke svému životu, proto buďte životem svým tím, co tvořím já jako stvořitel.

Chybí lidem v současnosti láska, nebo jen sešli z cesty? (pracovní název)

Na počátku každé úvahy budou uvedeny zdroje. Tím prvním zdrojem je Bůh všemohoucí, tvořící vše a moje duše, která je prostředníkem mezi tím vším. Tolik na úvod.

Tato úvaha nás provede láskou i životem člověka. Tím chci naznačit, že láskou budete poměřovat svět a svět bude láskou. Ne však nyní. Proč tomu tak je? Je tomu tak proto, že svět se dostal do víru Boha v postavení Božství a jeho záměrem tak není lidem škodit, či je ponižovat, ale doslova oddělit zrno od plev. Toto doslovné znění bylo již použito dříve a nyní nastává doba, která byla dříve předpovězena. To, že většina lidí neví, je jasné každému, ne protože nečtou svaté písmo, ale protože již nevěří, kdy víra je výš než svaté písmo, které nám následovníkům zanechal Ježíš. Jeho slova by mohla se obrátit k nám a mohla by nás uvést v omyl, že se chystá konec světa. Tak tomu ovšem není, to že se oddělí zrno od plev je systém, který se děje neustále, jen nyní nabyl významu nejdůležitějšího, proto si správně myslíte podle toho, co se děje, že žijete v přelomových časech.

Takové časy tu ještě nebyly, řekl jeden člověk a druhý mu odpověděl, ale byly, jen my lidé si je nepamatujeme, proto si je musíme připomenout.

Nyní k samé podstatě úvahy. Lidem nechybí láska, mají ji v míře obvyklé, jenž zde je právě ten kámen úrazu. Ta láska se musí umět projevit láskyplným způsobem, a to je to co lidé nedokáží. Ono se řekne buďme láskou, jenže co s tím? Jedině pochopit Božství a tohle je hlavní úhelný kámen doby, pochopit ho, znamená být láskou. Ta láska je tak dílem Boha v nás a my plníme to, co jsme si předsevzali, být láskou ve stvoření.

Myslím, že tyto slova nenaplní duši člověka, protože duše zhrubla a to tím, že se jí nedostává lásky. Proto omluvte moji úvahu jako pro většinu lidí bezpředmětnou, protože pochopit Božství jde jedině tím, že obnovíme víru, ne v sebe ani jeho, ale v jedno, jako pokračovatele Božství v nás.

Tato víra v jedno bude tvořena nejvyšším poznáním člověka, který otevře oči a řekne:

Krásně je na světě, kde žiji. Ne proto, že vidím dokonalost, ale že mohu milovat jako jedno, vše.

Těmito slovy se loučím a tuším i odpověď, která nenechá na sebe dlouho čekat a ta zní:

Nehleď na sebe ani na druhé, buď takový, jaký jsi. Těmito slovy tě přijímám a těmito slovy žiji se světem.

J.H.