Slovo malý, nemá ve slovníku řeči význam

Co je malé a co je velké? Velké je to, co přesahuje malost tím, že je velké a malé je tím co tvoří ona podstata, proto lidé tíhnou k malému i velkému jako projevu jednoty.

Nebýt velikosti, zůstal bych malý (pracovní název)

Kdokoliv poznávající svoji velikost jako malou, jak se zachovat? Zachovat se dá jedině tím, že svoji velikost přijmu. Není totiž velikosti skutečné, ale velikosti, která reprezentuje vše, jak jedno.

Taková velikost znamená jediné, cokoliv přijmu je velké právě tak, jak velké má být. Nejen sebe, ale i druhé, kdy skutečná velikost není z tohoto světa a je tvořena samou podstatou. Taková podstata není velikostí, ale tvoří ji. Sama podstata není velikostí, ale zastává ji. Nejde se dívat na jednotu jako velikost definovanou ničím v samém zárodku. Tento zárodek pořizuje svoji velikost podle toho, co reprezentuje, a přitom jeho velikost ve výsledku je opět ničím. Jak to tedy s velikostí je doopravdy?

To doopravdy znamená jediné. Přijmutí velikosti, jakou známe ne tím, co dokáže jako velikost, ale tím, co vytvoří skutečnou velikost v nás a My v něm. Velikost tedy není poznatek náš ani naše duše, ale jednoty, která stvořila vše.

Nyní odbočím. Jakou velikost má jednota? Jednota zastává názor, že vše je veliké a mnohem větší než ona sama. Toto pomyslné, je skutečné a jednota je tak malá, že dokáže být ničím, ze kterého se rodí vše. Slovo Bůh neznamená velký ani moudrý, ale poznatek velikosti v jednotě, kdy jednota je vlastně Božství převedeno do lidské řeči tím, co tvoří. Jednota není o velikosti, i když na velikosti záleží. Jednota je tvořena životem všeho jako nejmenší částí všeho a zde pochází ona velikost všeho. Která části je ta nejmenší? Která části je menší než nic? Ona části je poznatkem vším, kdy ono nic je opět vším a ta velikost, kterou tato části udělá je onou jednotou, kterou pozná v sobě jako vše. Ona jednota je tak opět vším ne tím, co obsahuje, ale co tvoří ono nic, které vyvěrá ze života všeho.

Myslím, že tak obtížná slova na popsání ničeho jsem zatím nepoužil a přitom doufám, že budou pochopena ne tím, co vytvoří, ale tím, co zažijí jako život, kdy velikost je dána naším vnímáním jednoty, která bdí nade vším.

Co považuji za jednotu? Za jednotu považuji život, který žijeme a nechceme být nikým jiným než onou jednotou, ze které vše roste, přitom ta jednota je tak nepatrná, že je vším.

Tímto bych se rozloučil a předal slovo dalším, kteří jistě čekají, aby velebili slovo jednoty v Bohu a slovo jednoty v nás jako Božstvím projeveném.

Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů v životě.

J.H.