Slovo láska poznaná v nás mužích

Věc lásky probíhá právě takto, jak jsem popsal, kdy láska muže je odvislá od lásky ženy. Proto konejte vše s láskou a ženy si hýčkejte, pokud nesou onen plod lásky.

4.1.0.2024

Slovo lásky bylo propastné (pracovní název)

Jedním slovem dodávám, že ono slovo nebylo nikdy vysloveno a stále visí ve vzduchu. Na počátku takové úvahy byla láska, jak obyčejné, připodotkl jeden člověk. Ano je to obyčejné, přesto výjimečné, protože taková láska mezi lidmi zatím nebyla. Je tomu již hodně dlouho co láska zasáhla zemi, ale lidé ji nepochopili. Ne že by nemohli, ale lidský úděl je daný tímto:

Kdokoliv bude láskou ve zlomových časech, ten nepozná smrti, která se třese před světem, ne proto, že by se bála, ale že není láskou.

Takto odpověděla láska, která sídlí v nás a lidé ji stejně nedali sluchu, ne proto, že by nebyla dobrá, ale že se styděli za to, že žádnou lásku celou dobu nedávali. Jak přemoci onen stud? zeptal se znenadání jeden člověk? Dá se překonat jedině tím, že uvěříme lásce. Ničím jiným se nedá překonat, kdy uvěření lásce nedává smysl pro toho, kdo působí zlo, protože zlo by se s touto láskou zestonásobilo. Proto buďte v lásce v pokoře a moudrosti, protože tohle jsou atributy Božství, které sídlí ve Vás. Nemám víc co bych dodal.

Však člověk chce víc. Proč nemohu milovat tak, že má láska bude stálá, zeptal se znova? Tvoje láska bude stálá tehdy, když nabudeš Božství ve svém těle tím, že uvěříš lásce. Nic jiného v tom není, kdo jednou uvěří lásce a bude láskou, ten pozná i rozum, který jej celou dobu sváděl z cesty. Přesto ty dva mohou spolu žít a to takto:

Slovo popsané je slovem mým, a to je známka toho, že rozum nabyl na velikosti, jenže jak s láskou? Ona láska musí růst spolu s odpovědností rozumu. Kde rozum získává body, musí růst i láska, která provází rozum na cestě, která je společná. Nedá se rozum oddělit od lásky. Nemožné připodotkl jeden muž. Ano je to obtížné, vím, ale to, co vás čeká, až tohle zažijete překoná všechna vaše očekávání, jen se nebát být s rozumem i láskou, kdy každý dostává, co je potřeba. Ano je to stejná písnička, kterou Vám zpívám do nekonečna. Kdo dává a bere právě takto, že dá všemu, co jest zapotřebí, ten najde vše v jednom, které tvoří základ života nejen na zemi, ale i v nebi. Takoví lidé nebudou postaveni před problém lásky a rozumu z pohledu věření, ale bytí, pro to vy konejte, jak vám radím, protože rozum je mocnější právě tím, že přijme lásku. Víc nemám, co bych dodal.

Nevadí, řekl člověk, stejně si myslím o tom všem své. To můžeš odvětil Bůh, ale věz, že tvá slova nedojdou ke mně jako slova tvá, pokud nepoznáš svět právě takto.

Dalo by se pomalu skončit, jenže malá úvaha je opravdu malá a při zveřejňování by byly problémy, proto ji trochu rozvinu o lásku, která v nás přebývá.

Láska, ač se o nezdá dokáže mnohé, je to stálice popsala jedna žena a muž ji připodotkl, že je to jako sen, který se probudil do života, taková je to síla a žena mu odpověděla:

Jsem ta, co miluje vše jako jedno, proto věz, že má síla vychází právě z tohoto poznatku, ale vím, že Vy muži dokážete víc, protože co ve mně žije je životem vaším. Takto mu odpověděla žena a ona žena smekla svůj klobouk před mužem, který byl v lásce. Byl to symbolický klobouk, a to vzniklo celé tím, že dokázal muž projevit lásku nejen slovy, ale i činy lásky, které promlouvají k lásce ženy takto:

Jsem žena, která miluje lásku a dávám ji poznat mužům, přesto vím, jak muži trpí bez lásky, proto přijměte moji lásku jako lásku Boží, která sídlí ve mně. Kdo ji přijme ten nebude nespokojen se životem, ale bude spokojen tak, že bude vším. Takto odpověděla žena, která našla lásku Boha v sobě jako lásku ženy.

Ano, ženy jsou takové, odpověděl muž a musím připodotknout, že má láska jako láska muže se rozvine až pod praporem ženy, která je láskou všeho.

Tohle jsem chtěl říci právě tohle jsem měl na jazyku.

Posílám Vám vzkaz lásky, který bytuje ve všem a tímto předávám svou lásku dál. Podepsán člověk.

J.H.