Slovo láska, jak ji neznáte

Kdo pozná lásku života v těle jak jedno, ten pochopí vše v jednotě života, který přináší poznání toho, koho miluje. Není to jen Bůh, ale vše jako jedno.

26.3.2025

Slovo, které kážu je slovem mým (pracovní název)

Jsou chvíle jako je tato, kdy nemohu říci co si myslím. Proč tomu tak je? Je tomu tak proto, že povznést pravdu jde jedině tím, že bude skrytá. Obnažená pravda není ve skutečnosti pravdou, proto mluvím tak, aby skutečná pravda zůstala skryta. Není naděje na poznání pravdy? Ano, je naděje a tím dávám poznání této pravdy ve svém životě.

Kdo bude chtít pochopit pravdu, musí na sobě pracovat nejen tím, že hledám, ale že i chápu zdroj onoho pochopení, je tak niterný, že člověk si řekne toto:

Jsem ten, kdo pozvedl číši, přesto vím, kdo jsem? Ano tahle otázka musí být zodpovězena každým člověkem.

A na samý závěr mám jednu prosbu. Najdete-li v mých textech, že se mýlím, nebuďte škarohlídi a nebojte se poznat víc, než dokáži. Teprve poznáním pravdy v sobě naleznete odpovědi na to, co Vás zajímá.

Tímto se skutečně loučím, ale protože by to celé bylo příliš krátké doplním jeden příběh, který pozvedne náladu všech lidí, co věří a jdou životem se stvořitelem.

Samotný příběh začíná nevině, kdy dva lidé se pomalu do sebe zamilují a dokáží pozvednout číši k tomu koho milují. Takto se jim to zdá, kdy láska, kterou budou prožívat nebude obyčejnou láskou, ale bude jejich láskou.

Tento příběh začíná a láska bude poznána. Jenže jak poznat lásku, když miluji? Ano, tohle je důležitá otázka. Poznání lásky není to stejné jako, že miluji. To, že miluji dokáži donést lidem poznatky toho koho miluji a dokáži-li to stejné i se stvořitelem dokáží pozvednout vše. Takto nahlas uvažuje muž. A jak nahlas uvažuje žena? Žena odpovídá lásce těmito slovy:

Kdo najde v sobě lásku a bude láskou, ten pozná stvořitele a nebuduto-li já, kdo to bude?

A takto se spojuje láska dvou mladých lidí, kteří milují. Ano, je to láska, jak bych řekl ze žurnálu, jenže lásky není nikdy konec a s věkem se láska prohlubuje. Co stačí prožít mladému člověku jako lásku, by staršímu nestačilo. Protože starší člověk, který prošel zkouškou života si řekne toto:

Kdo najde v lásce past? Jsou to ti lidé, co dokáží jediné, upadnout na holé zemi i když jdou po svých. Kdežto Já jdu cestou necestou a nedokáži upadnout. Od toho poznatku se odvíjí má láska, která dokáže právě to, co dokáži Já, jako ten, kdo miluje. Takto hovoří muž. A žena hovoří takto:

Smějte se mé lásce, ale poznala jsem muže, který miluje vše jako jedno. Ano, takto hovořím Já, jako žena, kdy jeho láska je tak niterná, že mé ženství bude povýšeno na úroveň, na kterou bych sama nedosáhla. Budu mu dobrou matkou i pečovatelkou jeho láskou, která probouzí k životu mnohé, nejen z mého života, ale života všech. Takto hovoří žena, která dosáhla moudrosti v lásce.

Jenže je zde otázka, co je tedy ženská láska? Ano, musíme odpovědět niterně jako žena odpovídá muži. Jsem ta, co tvoří kostru života dalšího. Kdo probudí ve mně lásku takovou, že poznám jedno, pak má láska nebude shora ani zdola napadané hnilobou, ale bude láskou pro veškerý čas na zemi i v nebi. Takto hovoří ta, která žije láskou, kterou poznala v životě jako žena. Kdy ta hniloba je myšlena obrazně jako poznatek nízký, který se projevuje ve vysokém.

Tímto se skutečně loučím a pronáším svá slova k Vám lidem, kteří hledáte lásku.

Kdo je v lásce výš, žena nebo muž? Je to jednota všeho, která dává poznat jedinému vše. Takto hovoří jednota a takto hovoří ten, kdo miluje.

Tímto se skutečně loučím a předávám své slovo dál.

J.H.