Slovo je jednota s tím, čemu věřím

Slova jsou jednota se vším jen tím, co dokáží pochopit a tím dokáže být cokoliv. Kdo pochopí toto poselství jako život, ten nabude síly života jediného

Které slova znějí nejlépe? (pracovní název)

Na počátku každé otázky existuje odpověď a ta odpověď je ve Vás. Kdokoliv přijme otázku přijímá i odpověď. Záleží tedy na tazateli, jak kvalitní odpověď obdrží. Myslím, že na úvod by to mohlo stačit a nyní se budeme věnovat slovům, které povýšíme.

Jsou slova pochopení, účasti i uvědomění si jednoho, jako druhého. Jsou slova, které říkají, co vše je láskou, uvědomění si lásky postupuje vpřed. Jenže jaká slova jsou ty hlavní? Ty hlavní slova znějí jinak, nejsou slovy, jak je známe, může to být povzdech v momentě, kdy pochopí či si uvědomím vše. I toto je slovo, je to vzdech a slovem je zvuk, který vyšle tělo, však co náš hlas? Náš hlas říká o tom vše toto:

Kdokoliv přijme odpovědnost za život, ten najde ve všech slovech poznání lásky i toho, koho miluje. Nejsou vysoká slova ani nízká, to jen člověk si uvědomí v našich slovech, jak jsou nedokonalá, že nám říkají právě to, čemu věříme, ale neříká jí nám nic o dalším, vyšším, co nás všechny čeká.

Slova nestrádají tím, že nejsou nepochopena, to je my lidé nechceme slovům dát to co jim přísluší a tím je láska, která vyvěrá z nás všech. Taková slova jsou slovy toho, koho milujeme stejně tak našimi slovy lásky. Taková slova jsou výstřelkem života do života dalších a od tohoto okamžiku se taková slova vrací tím co vytvořila. Kdo tedy buduje společnost či své okolí slovy lásky a pokory, ten pozná jejich účinek nejen na sobě, ale i na životě druhých, kteří tato slova přijmou.

Se slovy se dá kouzlit nikdo nepochopí víc, než může. Toto omezení slov je dáno Božstvím, proto kombinací slov dáváme své poznatky dál. Kdo tedy prozře dokáže přinést lidem spásu i odpovědi života? Ano, dokáže, a to těmi slovy, které říkají vše jak jedno, že jsou vším. Tito lidé milují tak, že nemohou být nikým jiným, než sami sebou a od těchto slov, plné pokory a lásky se odloučí od života, aby se ponořili do života dalšího a jejich slova tak nabydou rozměr této změny, kdy lidé dokáží tyto slova pochopit.

Myslím, že složitost situace vyžaduje příměr:

Kdo miluje Boha víc, člověk, nebo ten, kdo je i není? Jsou to slova lásky, které poznají obě strany, a ne tím co dokáží, ale co pochopí oněmi slovy, slova tak tvoří kostru jejich života a slovem je dokážete definovat. Podle tohoto schématu pracují všechny věci i Bůh tak pracuje a slova, které jsou jejich definicí jsou tak niterná, že skutečně milující člověk je pozná jako lásku, kterou vyzná vše, jako jednomu. Kdo tedy pochopí tato slova nebude odevzdán jen Bohu, ale i jednotě, která jej přijme do svého lůna tím, že mu dá poznat jednotu bezeslov.

Tímto se loučím a přeji si poznat víc díky Vám, ne tím, že Vás poznám osobně, ale že budeme na stejné vlně, kdy naše myšlenky dokáží spojit naše životy slovy, která jsou slovy jednoty.

Děkuji

J.H.