Slovo Boží je jako sen, který ovívá dualitu

Kdo bude chtíti poznat svět jako hologram? Budou ti lidé, co uvěří, že tomu tak skutečně je, proto víra hraje v tom snažení základní funkci. Jinak je vše láskou, která proudí mezi tím vším.

Svět by měl být hologram, jenže co když hologram je jen počátek snahy o pochopení všeho? (pracovní název)

Na počátku každé myšlenky si musíme ujasnit o co v této úvaze půjde. To, o co půjde je poznat, jak je to s holografickým vesmírem. Holografický vesmír je reálný, jak nám dokazuje věda, jenže je to tak doopravdy? Na tuto otázku se dá odpovědět jednoduše. Cokoliv, co vymyslí člověk, je jen dočasná myšlenka, která ve svém zaujetí přinese lidem poznání, jenže my musíme jít dál. A to dál znamená pochopit vesmír a celý svět jako Božství, které je počátkem i koncem všeho. Po všech peripetiích, které člověk vykoná, bude na konci jen pachuť toho všeho, jako když si děti hrají a jejich hra dává smysl jen jim a dospělý se dívají a nevěří, že má hlubší význam. Jenže jak s tím? Odpověď je jediná.

Na počátku každé snahy je hra a ta hra povyšuje stvořitele. Po celou dobu hry víme, že je a tím vykonáme vše, jak vykonat máme a ta hra je tak dokonalá, jaký je náš vztah ke stvořiteli. Tento stvořitel však nehraje hru, ale bytuje což se můžeme přesvědčit třeba tím, že dáme do vody ruku a tou rukou si potřeme čelo. Co jsme vytvořili? Vytvořili jsme situaci, kdy jsme vodu nanesli na čelo. Jenže z pohledu Božství jsme vytvořili zcela nový vztah mezi vámi a vodou. Voda se tak proměnila ve vás a vy jste vodou. Tomuto se říká skutečná dualita a lidé ji teprve musí pochopit. Nedá se to vysvětlit jinak než že čímkoliv, co vykonáte se stane tím, co vykonáte. Kdo tedy koná dobro, stává se dobrem, kdo koná v lásce stává se láskou a tohle platí i ve hmotném světě, jen ta hmota neprodukuje takovou vysokost a tímto ponižujete vše, protože hmota není s to pochopit sebe sama. Hmota je pochopena právě vámi a váha těchto slov je tak vysoká, že nemohu říci co cítím ke světu. Protože taková láska se nedá popsat slovy. Je to jako když Bůh koná v lásce a ta láska ulpívá na všem.

Takto si nějak představuji skutečné poznání hmoty a vesmíru, ne jako hologram, ale lásku, která se nedá popsat jinak než láska všeho ke všemu. Takto začíná malé Božství, kdy to skutečné je jen krůček od tohoto pomyslného.

Proto přeji poznat všem to niterné ve Vás, tedy lásku, která dává všemu to, co si zaslouží, ne z pohledu člověka, ale pohledu lásky, která proudí vesmírem.

Tímto si myslím, že téma se vyčerpalo a budu se těšit na další vstup.

Děkuji za pozornost a přeji vám pěkný den.

J.H.